5. Milion chvilek
Vypadalo to, že na nás Milion chvilek pro demokracii vyskočí i z krabice od mléka. Teď už nemá odkud skákat, krabice s mlékem z obchodů mizí rychlostí blesku, navíc lidé o spolek a jeho motta přestávají mít zájem.
Kdyby Mikuláš Minář objížděl republiku v autobuse napěchovaném rouškami a respirátory, lidé by mu ruce utrhali a možná by si i něco poslechli. Takhle jdou raději do obchodu a do lékárny, než aby na náměstí poslouchali jeho plamenné řeči a ještě při tom nastydli.
Těžko říct, jak by šel koronavirus naroubovat na Milion chvilek, kdyby na to Minář přišel, měl by vyhráno. Takhle to na růžovou budoucnost jeho hnutí nevypadá. A nespasí to ani Aňa Geislerová, která v autobuse spolku může suplovat Pamelu z komedie Účastníci zájezdu.
Češi mají konečně zase pocit, že se „něco děje“, že je něco stmelilo. Dlouhá léta života v blahobytu už je evidentně nudí a vítají každé vytržení ze stereotypu.
I když se jmenuje koronavirus a většina lidí neví, co od něj může čekat, se bojí preventivně a „do foroty“ a prožívá to víc, než když v mateřské školce dítěte řádily plané neštovice a spalničky dohromady.
Fotogalerie |
