2. Kalinka
Druhá z nejslavnějších písní Alexandrovců je ještě starší než Kaťuša a vznikla ještě v dobách carského Ruska. Navzdory tomu, že mnoho lidí si dnes myslí, že Kalinka je lidovou písní, napsal ji v roce 1860 hudební skladatel, literát a folklorista Ivan Petrovič Larionov, který ji poprvé uvedl v amatérském divadle v Saratově.
O její popularizaci se ještě před Alexandrovci, kteří ji do repertoáru zařadili ihned po svém vzniku v roce 1928, postaral sbor Agreněv-Slavjanskij.
Text Kalinky je spíše lyrický a hravý a nevypráví žádný konkrétní příběh. Sama kalinka je pak keř kalina obecná, který plodí drobné červené bobulky, o kterých se v refrénu zpívá. Kromě kaliny obecné se v písni zpívá i o sosně, pod kterou si přeje být interpret uložen ke spánku.
Kalinka je kvůli neustále zrychlujícímu se tempu náročná na odzpívání a jejímu nejlepšímu interpretovi se tradičně přezdívá Mistr Kalinka. Současným držitelem titulu je sólista Alexandrovců Vadim Anaňjev (ve videu).
Kalinka - ruský textKalinka, kalinka, kalinka moja! |
Kalinka - český textKalinko, kalinko, kalinko moje! V sadu bobulko malinká, malinká moje! Ach, pod sosnu, pod zelenou, položte mne spát! Aj-ljuli, ljuli, aj-ljuli, ljuli, položte mne spát! Kalinko, kalinko, kalinko moje! V sadu bobulko malinká, malinká moje! Ach, sosničko ty zelená, nešum že ty nade mnou! Aj-ljuli, ljuli, aj-ljuli, ljuli, nešum že ty nade mnou! Kalinko, kalinko, kalinko moje! V sadu bobulko malinká, malinká moje! Ach, krasavice, dušičko-děvčice, zamiluj si mne! Aj-ljuli, ljuli, aj-ljuli, ljuli, zamiluj si mne! Kalinko, kalinko, kalinko moje! V sadu bobulko malinká, malinká moje! |
