Přijde po zápase a skoro se diví, že se stvořil nějaký ten rekord. Vlastně se za ničení soupeřových obran omlouvá. David Lafata, to je fotbalista bez skandálů. Samozřejmě, někdo připomene nafilmovanou jarní penaltu v duelu s Teplicemi. Byl to průšvih, jenže sparťanský kapitán se za něj omluvil, což u něj není na rozdíl od plzeňského soka Davida Limberského mlácení prázdné slámy.
Jako byl skok plavmo v šestnáctce Teplic výjimkou, tak jsou góly v podání kanonýra, který si čistí hlavu v myslivecké uniformě s puškou na rameni a psem po boku, naprostou samozřejmostí.
Proti neškodné Olomouci se Lafata prosadil klasicky, našel si míč v pokutovém území a na první pohled jednoduše skóroval. Ale kdo tohle umí? Vždyť střelec původem z jihu Čech už má za sebou metu sto padesáti branek v české nejvyšší soutěži. „Ani jsem o tom nevěděl,“ řekl, když překonal toto magické číslo.
Nyní už je na čísle 165, nikdo v historii české první ligy nedal více branek. Druhý je jeho sparťanský předchůdce Horst Siegl se sto třiatřiceti. Ani on se však netrefil devětkrát v řadě. Před týdnem, kdy Lafata skóroval v Jablonci, a milník stvořil poprvé, se divil: „Jaký rekord?“ Teď po zápase s Olomoucí, která na Letné ani jednou nevystřelila, má jasno.
A před sebou další úkol: Mezník posunout na číslo 10 v nejsledovanějším zápase ligy, v derby se Slavií.