Ani v roce 2004, ani v roce 2015, kdy se u nás konalo Mistrovství světa v hokeji, jsme si na zlato nesáhli, letos je situace zcela jiná a po včerejším zápase Česko – Švédsko, kdy jsme sundali téměř paralyzované Tre Kronor skóre 7:3, jednolitě nadějná. Češi jsou lační po zlatě ve své domovské zemi a podle toho také vypadá atmosféra fandění.
Fanzóna u O2 areny praská ve švech stejně jako samotná hala, která má ještě trochu možnost se nafouknout, což se čeká během finále Česko – Švýcarsko, kdy má návštěvnost atakovat 80 tisíc lidí a tím padá další rekord. Už nyní je atmosféra zcela na hranici všeho možného, kdy se neslyší ve svém boxu komentátoři přenosu, neslyší se komentátoři ve studiu a možná se neslyší ani Libor Bouček, jenž v hale provází každým zápasem. Robert Záruba měl dokonce obavy o nosnost podlah během zápasu Česko – USA, kdy diváci skákali a dupali tak, že i zkušený komentátor přestával v jeden moment věřit stavitelům.
A co teprve naši rivalové, pro něž musí být každý zápas skoro očistec. Jakmile se hraje přesilovka nebo se vhazuje u naší branky, píská se tak, že soupeři to musí nutně pocuchat nervy a možná i to byla součást šokové prohry Švédska.
„Atmosféra, kterou tvoří fanoušci Česka, je omračující. Myslím, že hrála roli ve čtvrtfinále i v semifinále, protože ani jeden soupeř to nezažil. Dnes to bude souboj nejlepších fans a věřím, že budeme mít šanci za dekády říkat: Jó, to tehdy ve čtyřiadvacátém,“ svěřil se pro Expres.cz Libor Bouček po vyhraném zápasu nad Švédy.
Magistrát hlavního města Prahy samozřejmě chystá na dnešní finálový zápas od 20:20 velkoplošnou obrazovku na Staroměstském náměstí, protože jednak fanzóna u O2 areny pomalu přestává stačit, a pak je to již tradice, že „Češi vytáhnou na Staromák“, což je jistě i skvělá podívaná pro užaslé turisty, kteří nepřijeli na hokej, ale obdivovat pražské památky a šli náhodou kolem Orloje.
Je těžko spočítat, kolik lidí se doopravdy vypravilo na Staroměstské náměstí během posledního souboje o zlato v roce 2010, kdy jsme v Kolíně nad Rýnem vyhráli nad sestavou Sborné, která na letošním MS ze zcela jasných důvodů chybí, ovšem nápor lidí se čeká enormní, protože získat zlatou medaili po čtrnácti letech a navíc doma je událost, u které by chtěl být každý, a platí, že sdílená radost je násobená radost.
Fanoušci ostatně ani jiný výsledek než zlato neočekávají a možná i to žene naši repre cílevědomě kupředu.
Fotogalerie |
