Ruské archivy nepomohly, co nové svědectví?
Případ pak byl otevřen ještě v roce 2016. Tehdy už se vyšetřovatelé zaměřili čistě na osobu Masarykova vraha.
Prvním impulzem byly závěry badatelky Václavy Jandečkové, která zjistila, že se v osudný okamžik v bytě nacházel vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, který se v 50. letech přiznal k vraždě Jana Masaryka, ale v roce 1968 svoje doznání odvolal s odkazem na psychické vyčerpání během vyšetřování.
Městské státní zastupitelství sice nejprve uznalo, ale následně zamítlo porovnání testů DNA Bydžovského s nedopalky cigaret v Masarykově bytě. Policie se každopádně pátrání nevzdala. Intenzivně se snažila dostat k ruským archivům, které by mohly být klíčové, ovšem neúspěšně.
Případ by tak nyní mohla objasnit nově nalezená nahrávka výpovědi policisty Vilibalda Hofmanna z roku 1968. Na ní popisuje, jak v roce 1948 jako vůbec první policista zajišťoval vchod do domu a stopy. Jeho vzpomínky se přitom zásadně liší z od původních oficiálních záznamů.
Policista Hofmann mimo jiné uvádí, že s tělem ministra zahraničí po smrti někdo manipuloval.
„To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování,“ zní v nahrávce.