Pětadvacetiletý Arash Aria se vypravil na policejní služebnu v Manchesteru, protože byl již otráven životem v Británii.
Měl plné zuby rasismu a xenofobie a tak se rozhodl, že se udá, jelikož v zemi žije 10 let iligálně jako uprchlík. Plán návratu do rodného Íránu mu však nevyšel.
Není příliš obvyklé, aby o deportaci šli prosit ti, kteří mají být sami deportování. A ještě méně obvyklé je, aby jim byla žádost zamítnuta. A přesně tento neobvyklý osud potkal Arashe.
Po přiznání ilegálního pobytu a vyžadování vlastního vyhoštění čekal Arash dvě hodiny na výsledek, který ho příliš nepotěšil.
A nepotěšil ani policisty na imigračním oddělení.
Ti zjistili, že Arash jako ilegální imigrant tak dlouho unikal systému až získal status britské ochrany, který jeho deportaci zabraňuje.
„Mám už po krk toho, jak se ke mně Britové chovají. Přijel jsem sem abych si splnil svůj sen. Jsou sprostí a rasističtí, pracoval jsem jako barman a pak mě bezdůvodně vyhodili a teď mě nechtějí nikde zaměstnat, protože jsem Arab,“ vysvětluje důvody svého rozhořčení Arash.
„Skončil jsem na sociálních dávkách, což je to poslední co chci. Šel jsem sem za prací, kterou mi odmítají dát a ještě se ke mně chovají odporně. Chci zpátky domů, protože tady mi není umožněno nic, co bych si přál,“ uzavírá Arash, který se nyní bude muset do Íránu vypravit po vlastní ose.