V Německu huj, v Česku fuj: EU se loudá s nápravou dvojí kvality (nejen) potravin

Věra Jourová ukazuje, jak se vyvíjel vyjednávací prostor pro země EU, které jsou nespokojené s kvalitou potravin. | foto: Koláž Expres.cz

Češi zase dělají nálety na německé supermarkety a diskonty. Situace, která nastala krátce po roce 1989 a počátkem 90. let, kdy lidé toužili po všem západním, je zpátky. Na vině je dvojí kvalita potravin, která se často týká i drogistického zboží. Podle eurokomisařky Věry Jourové si na nápravu budeme muset počkat. Narazila totiž na překvapivý odpor ze strany Německa, Dánska a Nizozemska, jimž se případné sjednocení norem a směrnic vůbec nehodí do krámu.

„Dvojí kvalita produktů je opravdu oříšek. Nečekala jsem, že to bude narážet na tak silný odpor v rámci Evropské komise i u některých členských států,“ uvedla Věra Jourová s tím, že je připravena na tvrdý lobbing především od zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Dánsko. Ty mají strach z toho, jaký to bude mít vliv na jejich regionální potraviny. A protože jsou to dost silní hráči na trhu, musí si země ve středovýchodní Evropě prostě počkat.

Nová směrnice o nekalých obchodních praktikách má zakázat prodej potravin v různých zemích EU pod stejnou značkou, ovšem s výrazně odlišným složením. Za porušení bude hrozit sankce až do výše čtyř procent jejího ročního obratu, kterého dosáhla v každé z dotčených zemí. Unijní státy dosud proti podobné praxi zasahovat nemohly. 

„Jednání zatím nejsou příliš jednoduchá,“ potvrdil neshody Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu, které za Česko v Radě EU vyjednává. Zatímco nové členské země EU si na problém dlouhodobě stěžují, západoevropské chtějí počkat, až dvojí kvalitu potravin prokážou nové testy provedené jednotnou metodikou. 

V budoucnu hodlá Jourová testovat třeba i drogistické zboží, jako jsou prací prášky, zubní pasty nebo mýdla. I ty se totiž v jednotlivých evropských státech liší. Například na Slovensku loni při vlastním srovnání zjistili, že na stejné množství prádla potřebují výrazně vyšší dávku pracího prášku Persil než v Rakousku. „U značky Ariel to ale dopadlo opačně a účinnost byla vyšší u slovenského výrobku,“ uvedl Jozef Šesták z Výzkumného ústavu textilní chemie Chemitex.

Obvyklou výmluvou výrobců v momentě, když mají hájit méně kvalitní potraviny ve vybraných zemích, jsou specifické chuťové preference zákazníků. „U Nescafé máme deset receptur, protože Itálie je čistě robustový trh, zatímco na severu Evropy mají radši kyselejší kávu arabica,“ vysvětlil rozdíly ve složení kávy ředitel potravinářské společnosti Nestlé Vratislav Janda. V případě kávy s tím nelze než souhlasit, protože v balíčku spotřebitel najde jen a pouze kávu, žádné přídatné látky tam nemají co dělat, pokud se jedná o kávu bez příchuti, aroma nebo třeba sušené smetany či jiné složky.

Masové konzervy, džemy, instantní polévky a mnohé další potraviny a pochutiny byly ale v minulosti pod drobnohledem. Přišlo se na to, že v Německu byl jahodový džem o poznání jahodovější, a dokonce i levnější. Češi si místo toho užívali na směsi jahod s jablky, ovoce navíc bylo v ve skleničce méně než v případě německé sestry. 

Argumenty výrobců, že Češi to chtějí, neobstojí. Těžko čekat, že našinec bude chtít místo masa v konzervě separát nebo sójovou bílkovinu. Věra Jourová ujistila, že při zkoumání dvojí kvality potravin se bude postupovat případ od případu. Firmy budou muset dokázat, že rozdíl ve složení má své opodstatnění, například kvůli chuťovým preferencím místních zákazníků.

Ne vždy jsou ale na vině jen obchodníci a výrobci, kteří chtějí vydělat. Před pár lety jihem Moravy hýbala kauza, při níž známý výrobce konzerv čelil podezření, že do Rakouska vozí lepší výrobky a ještě levněji, zatímco Češi žvýkají drahá a ještě vůbec ne tak masná sousta. Snímek konzerv a naštvaná popiska tehdy proletěly republikou rychlostí blesku.

„Jde o dva odlišné výrobky, ten český má mimochodem o třetinu více masa než výrobek pro rakouský trh. Produkt pro český trh Vepřové ve vlastní šťávě obsahuje devadesát procent masa. Jedná se o náš prémiový výrobek. Má koneckonců i ocenění kvality Klasa. Produkt Moravské jemné vepřové maso, který vyrábíme pro rakouské odběratele a za nímž si rovněž stojíme, obsahuje šedesát procent masa. Oba výrobky vypadají při rozkrojení jinak, jelikož jsou zpracované jinou technologií a skutečně se jedná o dva odlišné produkty,“ vysvětlil tehdy Petr Kopáček z Hamé. 

Než EU zjedná nápravu, je třeba pečlivěji číst nápisy na obalech potravin a spíš než na kvantitu spoléhat na kvalitu. Té se navíc člověk nemusí naprat k prasknutí jako u potravin „vyfutrovaných“ náhražkami. 

Brát si s sebou do obchodu selský rozum se vyplatí stejně jako seznam toho, co je třeba koupit.

Fotogalerie

Komentáře