Knihovnice Jana Tůmová, zadaná sousedka Kulhánková nebo profesor Slavík
„Nepovažuju se za Casanovu a nejsem si jist, že docházelo v mém životě k takzvaným nájezdům. Na druhé straně neskrývám skutečnost, že jsem normální muž, který neodmítá svět žen. Nemyslím si, že mám ani co skrývat, ani co zveřejnit,“ přiznal kdysi v Lidových novinách a na následnou otázku, kdy naposledy lhal, odpověděl Havel s úsměvem: „Když jsem odpovídal na vaši předchozí otázku.“
Ve Viole jen krátce před vášnivým polibkem...
V Havlově životě hrál vztah k ženám vždy svou důležitou roli a jeho rukama jich prošla pěkná řádka. O další takové známosti se také zmiňuje Michael Žantovský. „Po Žebrácké opeře se sblížil s Janou Tůmovou, která byla přes den prodavačkou v knihkupectví, večer šatnářkou v pražské Redutě a o víkendech amatérskou herečkou.“ Havla prý často zásobovala těžko dostupnou literaturou.
V polovině osmdesátých let se Havel intimně sblížil se sousedkou a manželkou grafika Oldřicha Kulhánka Růženou. Také tu mu Olga tolerovala. Navíc po převratu se zájem nápadnic o zámožného spisovatele a politika ještě zvýšil, z čehož později vyšla vítězně jeho druhá manželka.
Václav Havel v akci...
Stejně tak v pozdějších letech prezidentování se prý v jeho denním programu objevovaly schůzky s neexistujícími postavami jako profesor Slavík, velvyslanec Skřivan nebo Vrabec. Všechno to prý byly krycí pseudonymy pro dostaveníčka s dalšími ženami.
