Projekt věnující se islamofobii má příznačný název Counter-Islamophobia Kit. Dohromady ho dali studenti hned několika světových univerzit, a protože se věnuje postavení muslimů nejen v Německu, Británii, Francii, Belgii, Řecku a Portugalsku, ale také v České republice, podíleli se na něm i zástupci pražské Karlovy univerzity.
Právě v Praze dnes bude jejich dílo představeno. Jde nejen o detailní studii toho, jak obyvatelé daných zemí muslimy přijímají, ale zároveň také návodem, jak plně eliminovat předsudky a nenávistné nálady vůči nim.
Islám by podle autorů neměl být vnímán jako jediná věc, která určuje identitu muslimů. Ti prý zároveň nesmí být neustále prezentováni pouze v extrémních pohledech – buďto jako zločinci, nebo jako oběti. Zkrátka a jednoduše, islám je nutno považovat za normální věc a jeho vyznavače za nám zcela rovné lidi.
V Česku je podle studie nenávist vůči muslimů způsobena například tím, že je islám považován za invazivní a násilné náboženství, které nerespektuje demokratické principy. O muslimech zde prý platí zavedené představy, že jsou to teroristé a sexuální predátoři. Zmíněna je také paralela s předsudky vůči Romům, kvůli jejichž nepovedené integraci jsou i muslimové automaticky považováni za „líné, nepracující a náchylné ke kriminalitě“.
„V rámci migračních politik je zcela legitimní vést diskuse o míře solidarity s příchozími či regulaci rizik. Oproti tomu islamofobii a nenávistné projevy není možné tolerovat za žádných okolností,“ cituje web Hlídací pes jednoho z českých autorů projektu Karla Čadu z Institutu sociologických studií Karlovy univerzity.
Muslimové do seriálů!
Co se týče návodu k tomu, jak s islamofobií pracovat, autoři mají pro Česko hned několik doporučení.
Zaprvé zde prý chybí přísnější posuzování etického obsahu v médiích a na sociálních sítích, tedy je potřeba zvýšit cenzuru. Více bojovat by se zde mělo také se šířením falešných zpráv, tzv. hoaxů.
Ten nejpikantnější bod ovšem hlásá, že by muslimové měli být více vidět v televizi. „Zobrazovat muslimy v ‚mýdlových operách‘ nebo s nimi dělat rozhovory jakožto s experty by také mohlo přispět k tomu, aby byl islám v České republice považován za normální,“ stojí v textu.
Ona „mýdlová opera“, kterou autoři zmiňují, je označení pro seriály zaměřující se na lidské vztahy. Často se jim říká také nekonečné seriály. Na českých obrazovkách jsou těmi vůbec nejznámějšími například novácká Ordinace v růžové zahradě či Ulice. Dočkáme se tedy toho, že Čestmíru Mázlovi a dalším přibudou v Kamenici exotičtí kolegové?