7. Daniela Drtinová

„Do Prahy jsem přišla studovat práva právě na podzim 1989. Všechno pro mě bylo nové a do toho spadl listopad. Bylo mi devatenáct, život jsem měla před sebou a najednou jsem stála naproti policejnímu kordonu a cítila se jako ve válce. Nutno říct, že na demonstraci jsem byla až v sobotu 18. listopadu, vracela jsem se do Prahy z Olomouce s tehdejším přítelem, protože ze školy jsem odjížděla domů už ve čtvrtek,“ popsala pro Aktuálně.cz moderátorka.

„Kromě 17. listopadu už pak Veřejná bezpečnost nezasahovala, ale to jsme nemohli vědět. Stáli jsme přímo proti sešikovaným ozbrojencům. Ten pocit je nepřenosný. Byl v něm i strach, ale také díky tomuto momentu jsem pak v životě v osudových chvílích nikdy necouvla,“ dodala Drtinová.

8. Milan Kňažko

„Sedmnáctého jsem byl ještě v Bratislavě a osmnáctého jsem cestoval do Prahy, kde byl tzv. herecký koncert ve Smetanově síni Obecního domu, kde se odehrály monology českých a slovenských herců. Měl jsem tam mít monolog z Feldekovy upravené hry Mizantrop; byli tam Radovan Lukavský, Daniela Kolářová, Jan Kačer, Viktor Preiss, Jana Štěpánková, od nás Elo Romančík. Představení začalo o čtvrté po poledni, ještě ve dvě – dvě hodiny předtím – bylo zasedání představitelů pražských divadel k událostem, které se odehrály v noci ze 17. na 18. listopadu,“ zavzpomínal slovenský herec v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

„Ještě před tou 16. hodinou jsem chodil po Praze, viděl jsem svíčky na chodnících, krev na Národní třídě, všude studenty, policisty, houfy mladých lidí. A v 16.30 – tedy půl hodiny po začátku představení – k nám přišel Jiří Křižan a Vladimír Kratina s tím, že skončila schůze v Realistickém divadle a že se rozhodli i herci z divadel, že jdou do stávky. Přišli nám navrhnout, abychom i my zastavili představení, tak jsme ještě nechali Radovana Lukavského, aby přednesl monolog Hamleta. My jsme napsali nějaké prohlášení a těm přibližně tisíci lidem jsme to přečetli. Na tu chvíli nikdy nezapomenu, lidé se smáli, plakali, objímali se. Byli jsme první zrušené představení v Československu. Osud chtěl, abych při tom byl od samého začátku,“ doplnil Kňažko.