Svoboda shromažďovací je základním lidským právem, to nikdo nerozporuje. Klimatičtí aktivisté, kteří v Praze chtějí třicítku, ovšem pravidelně týden co týden šikanují řidiče blokováním hlavních dopravních tepen v odpolední špičce.
Ba co víc, hodlají v tom pokračovat prý tak dlouho, dokud bude potřeba. Další jejich pochod Prahou se uskuteční zítra odpoledne.
Pak vyvstává otázka, zda by s tím pražský magistrát neměl něco dělat. Právě na hlavu vedení Prahy se snáší čím dál silnější kritika, že nedělá vůbec nic a že demonstranti mají naopak luxus v podobě policejního doprovodu, který zastavuje každého řidiče, jenž si je dovolí nějakým způsobem ohrozit.
Jenže magistrát se brání, že má svázané ruce. Na základě předchozího článku se redakci Expresu ozval jeho tiskový mluvčí Vít Hofman.
„Veřejná shromáždění se podle zákona nepovolují, ale pouze oznamují, protože jejich konání je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Oznámení posuzuje úřad podle zákona pouze po stránce formální, kde kontroluje náležitosti a lhůty, dále po stránce obsahové, kde kontroluje soulad oznámeného účelu se zákonem, tedy zda svolavatelem oznámený účel například nepodněcuje k násilí, a po stránce faktické, tedy zda není ve stejném místě a čase oznámeno jiné shromáždění,“ stojí v prohlášení, které nám zaslal.
„Úřady mají jen velmi omezené možnosti, kdy mohou shromáždění zakázat. Jedná se například o případy, kdy na místě je již oznámeno jiné shromáždění, lokalita souběh shromáždění svou velikostí neumožňuje a svolavatelé obou shromáždění se nebyli schopni domluvit například na posunutí. Další možností k zákazu je pak situace, kdy svolavatelem oznámený účel shromáždění podněcuje například k násilí nebo rasové segregaci. Je však patrné, že někteří svolavatelé jsou schopni tyto zákonné náležitosti dodržet tak, aby akce nemohly být zakázané a jejich účel nebyl v rozporu se zákonem,“ dodává Hofman, proč magistrát nemůže pochody za třicítku regulovat.
Nijak specifickou záležitostí podle tiskového mluvčí není ani fakt, že hnutí Poslední generace, které pochody svolává, silně zasahuje do životů obyčejných pražských řidičů.
„S ohledem na to, že shromáždění jsou zakotvena ústavně, zákaz kvůli omezení dopravy přichází v úvahu spíše zcela teoreticky za stavu, kdy by shromáždění blokovalo určitou oblast dlouhodobě, což ale podle situace určitě znamená více než několik hodin, takové jednání by navíc muselo znemožnit například přístup občanům k jejich bydlišti, do zaměstnání a podobně. Případně pokud by dlouhodobě znemožnilo zásobování a tyto potřeby by nešlo realizovat jinak, například pěším přístupem,“ vzkazuje magistrát.
Chtějí upozornit na dopravu, řidiči to musí strpět
Magistrát se ve vyjádření odkazuje také na Ministerstvo vnitra a jeho manuál, jak se mají města a obce při pořádání veřejných shromáždění chovat. A upozorňuje, že kdyby demonstranty z magistrály vyhnal, znemožnil by jim naplnit účely demonstrace, tedy upozornit na ekologická negativa automobilové dopravy.
„Možné omezení dopravy úřady samozřejmě vnímají a je to jedno z hledisek, které při posouzení oznámení sledují. Úlohou úřadu je však podle zákona v prvé řadě umožnit svolavateli konat shromáždění tak, aby byl naplněn jeho účel. Realizace pochodu upozorňujícího na ekologická negativa automobilové dopravy na dopravou nezatížené komunikaci by sice byla možná, ale zjevně by nesplnila účel zamýšlený jeho svolavatelem, kterým chce na danou problematiku upozornit. I soudní judikatura přitom uvádí, že negativní zásah shromáždění do jeho okolí je v podstatě nedílnou součástí konání shromáždění a v přiměřené míře je dokonce v demokratické společnosti legitimní, neboť i tímto upozorňuje svolavatel na danou veřejnou otázku, kterou svolavatel na shromáždění prezentuje, okolí pak takový zásah musí strpět,“ stojí ve vyjádření.
„Zjednodušeně řečeno, podle zákona a předchozích verdiktů soudu není možné do podmínek pro konání shromáždění, jehož účelem je upozornit na vysokou intenzitu dopravy, uložit jinou trasu, která není právě vysokou měrou dopravy zatížena,“ dodává magistrát.
Fotogalerie |