Šimon Pánek může být s fungováním neziskovky založené v roce 1992 spokojen. Už dávno se nejedná o dobrovolnickou organizaci, ale o síť profesionálů operující po celém světě.
„Dobrodějců, kteří si nevidí na špičku nosu, je dost. Troufnu si tvrdit, že dnes jsme jednou z nejdynamičtějších evropských nevládek a stále rosteme. Vidíme dopady, změny, posuny. A asi se dá říct, že nás to baví,“ říká ředitel neziskovky v rozhovoru pro web 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Negativní mediální obraz nejen Člověka v tísni vytvářený politiky a některými zájmovými skupinami odmítá. „Vadí mi rostoucí obviňování z jakýchsi zastřených agend. To je úplné nepochopení toho, oč nám jde, ale jestliže naši prezidenti útočí na občanskou společnost a vlastně jim je jedno, jak to s touhle zemí vypadá, pokud jsou na koni a řeší svá egem a emocemi živená témata, není se čemu divit.“
Celkově to ale Pánek nevidí tak tragicky, protože s nepodloženou kritikou prý často přicházejí diskutabilní média: „Myslím, že tak špatné to není. Navíc nemůže jít o kvantitu, ale o kvalitu: Pokud chcete srovnávat váhu zpráv, které vytváří konspirační weby či média, která nectí základní novinářskou etiku, tedy ověřování faktů s odkazy na seriózní zdroje s jasným majitelem, strukturou, financováním a etickými pravidly, pak se těžko v online prostoru vyznat.“
Lež prý lze vytvořit za pár minut, ale vyvrátit ji celé hodiny nebo vůbec. A pokud má někdo proti Člověku v tísni výhrady, měl by nejdříve předložit věcné důkazy jako podklad svých tvrzení. Nemělo by to být naopak, aby důkazy musel předkládat ten, kdo se brání.
Fotogalerie |
