Žlutý prach z Číny může podle místních odborníků znamenat velkou hrozbu. V prachu má být zahrnut toxický materiál, virus a patogenní mikroorganismy. Občané by neměli vůbec vycházet ze svých domovů. Ulice byly podle doporučení diktátorského režimu skutečně zcela vylidněné, a to především kvůli strachu z koronaviru.
„Uzavřený stát, o kterém se toho mnoho neví, stále prohlašuje, že je bez koronaviru, ale od ledna tam platí přísná opatření a omezení pohybu,“ píše britská BBC.
Velká prachová mračna jsou v oblasti pravidelným sezonním jevem a vědci nijak nepředpokládají, že by bylo možné, aby se extrémně nakažlivý virus šířil i touto formou.
Nejedná se pouze o Severní Koreu, která má z čínského prachu strach. Například v Turkmenistánu údajně odhalili v těchto mračnech enormní množství virů. Vláda zavedla povinné nošení roušek a opírala se právě o onen prach proudící z Číny. Kritici režimu argumentovali tím, že vláda chce jen zakrýt skutečnost, že se jí nedaří boj s nemocí.
Korejská ústřední televize (KCTV) informace o prachu vysílala ve středu během předpovědi počasí. Zároveň v celé zemi oznámila zákaz venkovních stavebních prací.
„Žlutý prach je vlastně termín označující písek z mongolských a čínských pouští, který v určitých ročních obdobích fouká do Severní a Jižní Koreje. Je smíchán s toxickým prachem, který po celá léta vyvolává obavy o zdraví v obou zemích,“ vysvětluje reportér BBC.
Obavy Severokorejců nemusejí být nepodložené. Americká centra pro kontrolu nemocí dlouhodobě uvádějí, že koronavirus může zůstat ve vzduchu i mnoho hodin. Nakazit se tímto způsobem venku je prý velmi obtížné. Takže stále platí, že hlavní přenos probíhá kapénkovou cestou, kašláním nebo kýcháním.
Žlutý prach už okomentovala i Jižní Korea, která kategoricky odmítla, že by se tímto způsobem nemoc mohla šířit. Pokud jsou v Severní Koreji nakažení, pak se tam koronavirus musel dostat jinou cestou.
Fotogalerie |
