Někteří Češi mohou v příštím roce vhodit do volebních uren i tři lístky. Kromě voleb do Evropského parlamentu jsou na programu také volby do třetiny Senátu a paralelně s nimi i do krajských zastupitelstev.
Pochopitelně nejsledovanější budou eurovolby. Vítězství v nich bude obhajovat hnutí ANO, které v roce 2019 získalo 21,18 % hlasů a šest křesel v Bruselu. ODS, která je tahounem koalice Spolu, tehdy měla podporu 14,54 % voličů a získala čtyři křesla.
Lze říct, že eurovolby budou tak trochu i referendem o současné vládě Petra Fialy. Tuzemské dění, které rozhodování českých voličů zásadně ovlivňuje právě i v evropských volbách, ovšem premiérovi příliš nenahrává. Zatímco jeho koalici preference v průzkumech klesají, podpora úhlavního nepřítele Andreje Babiše paralelně roste. Aktuálně třeba kvůli vysokým cenám potravin.
Rozhodovat budou i další věci. Například Ukrajina. Voliče, kteří odmítají bezednou pomoc pro Ruskem napadenou zemi, si bude ukrajovat nově vzniklá koalice SPD a Trikolory, kterou do eurovoleb povede ekonom Petr Mach.
Kartami nepochybně zamíchá i vzrůstající aktivita klimatických hnutí, jako jsou Poslední generace či Extinction Rebellion. Jejich čím dál častější blokády lezou lidem tak na nervy, že by se černým koněm voleb mohla stát strana Motoristé Sobě, kterou vede mluvčí exprezidenta Václava Klause Petr Macinka.
Filip Turek a Petr Macinka
Macinka je čím dál častěji vidět ve veřejném prostoru, vyprofiloval se v největšího nepřítele ekoaktivistů a jeho popularita (nejen) mezi řidiči roste.
V loňských pražských volbách kandidovali Motoristé jako zcela nová strana a rozhodně nepropadli, teď navíc budou mít mnohem více času na předvolební kampaň. A tu jim už nyní de facto dělají samotní klimatičtí aktivisté.
