Invaze Vladimira Putina dnes vstoupila do sedmého dne a obnovila útoky na všech frontách včetně očekávaného útoku na město, v němž se nachází největší evropská jaderná elektrárna.
Neoholený prezident v khaki tričku ve vojenském stylu prohlásil, že reakce Západu není dostatečná, a vyzval k větší mezinárodní podpoře, včetně podpory ukrajinské snahy o vstup do Evropské unie.
„Teď není čas být neutrální,“ dodal.
„Rusové o naší historii neví nic. Ale mají příkaz vymazat naši zemi. Vymazat nás všechny,“ pronesl chmurné poselství.
V Charkově bombardování poničilo centrální náměstí a ruské jednotky podle Kyjeva vstoupily do Chersonu na jihu země. Postup masivní kolony ze severu na ukrajinskou metropoli se podle západních činitelů zastavil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá další pomoc od EU a také NATO. Rusko, jehož izolace se stále stupňuje, ohlásilo na středu další rozhovory s Ukrajinci. Kyjev termín jednání nepotvrdil.
Z Ukrajiny od čtvrtečního začátku invaze uprchlo už přes 660 000 lidí, převážně žen a dětí.
Babí Jar u Kyjeva, místo, kde nacisté na začátku vlády postříleli desetitisíce ukrajinských Židů.
Putinova nechutnost
V Kyjevě dnes ruské rakety zasáhly televizní věž, zahynulo při tom pět lidí. Smrtící střela dopadla kousek od místa zvaného Babí Jar, soutěsky na severozápadním okraji Kyjeva, kde nacisté zabili desítky tisíc Židů.
Putin tak znesvětil místo zdaleka nejstrašlivějšího masakru spáchaného během druhé světové války a jednoho z nejhorších krveprolití v lidských dějinách vůbec. Masakru, jenž měl být po válce řízeně zapomenut a masakr, který ukrajinský lid zažívá dnes.
Výbuch v televizní věži kousek od místa, kde došlo za druhé světové války k největšímu masakru Židů.
Zoufalý boj o útěk z Kyjeva
Záběry z kyjevského nádraží ukazují stovky civilistů, některé s malými dětmi, jak se snaží nacpat do již přeplněného vlaku v obavách, že by se město mohlo brzy změnit ve válečnou zónu.
V noci na úterý otřásaly obytnými předměstími hlavního města letecké údery, zatímco se k němu blížil 40 kilometrů dlouhý konvoj ruských vojenských vozidel a panovaly obavy, že vojska prezidenta Vladimira Putina brzy začnou město obléhat.
Humanitárním vlakem Českých drah, který kyvadlově jezdí mezi Ostravou a ukrajinským Čopem, dorazilo v noci do Ostravy dalších více než 400 lidí, kteří utekli z Ukrajiny před válečným konfliktem. Většinou šlo o ženy a děti, mezi cestujícími byli i starší muži.
Na některé čekali na hlavním nádraží příbuzní či známí, většinu ale odvezly hasičské autobusy do střediska ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Většina ukrajinských utečenců se tam ale nezdrží dlouho, někteří už na nádraží řekli, že chtějí pokračovat dál, do Prahy, do Německa.
Ukrajinci na hranicích čekají i osm hodin.
„Pojedu dál do Německa, mám tam příbuzné,“ řekla například paní Olga. Jela z Kyjeva, na cestě byla déle než 24 hodin. „Je těžké mluvit o tom, co se tam teď děje. Kyjev byl takové krásné město. Nevěřím, že ve 21. století je možné udělat něco takového. Nebo Charkov, kde všichni mluví rusky. Celý národ je absolutně proti,“ řekla.
Nataša s dcerou Dášou byly na cestě už 36 hodin, Nataša z Kyjeva a její dcera z Charkova. „Je hrozné, co se tam teď děje,“ řekla. Její druhá dcera studuje v Praze, s ní se chce vidět nejdříve. „Taky máme přátele v Německu, ještě nejsme rozhodnuté, kam půjdeme. Nejdříve se musíme vyspat a potom pojedeme dál,“ řekla.
Putinovu válku proti Ukrajině sledujeme dnes
Pouliční bitva
K metropoli podle satelitních snímků míří mnohakilometrová ruská vojenská kolona. Podle informací z Washingtonu a Londýna ovšem tato síla přestala postupovat, přičemž představitel amerického ministerstva obrany mezi důvody uvedl logistické problémy jako nedostatek paliva i jídla.
Pod ruskou kontrolou zatím podle Západu není ani strategický přístav Mariupol na jihovýchodě země.
Místní lidé si prohlíží zničené zbytky ruských vojenských vozidel na silnici ve městě Buča nedaleko hlavního města Kyjev.
Ruské jednotky ovšem dnes podle ukrajinské vlády pronikly do Chersonu a ve městě na řece Dněpr se údajně odehrávaly pouliční boje.
Druhé největší město země Charkov prožilo noc pod palbou a ráno ruské rakety zasáhly sídlo charkovské oblastní správy v centru města. Poničeny byly i další budovy včetně opery nebo filharmonie a obytných domů.
Útok na hlavní náměstí Charkova si podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka vyžádal nejméně deset mrtvých a 35 zraněných.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Prezident Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby zavedlo bezletovou zónu nad Ukrajinou a zastavilo ruské letectvo. Dodal, že by šlo o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. Spojené státy a Británie takový postup odmítají, neboť jej vidí jako krok k rozsáhlejšímu konfliktu.
Moskva už podle posledního brífinku Pentagonu na Ukrajinu vyslala asi 80 procent sil, které během podzimu a zimy nashromáždila podél ukrajinských hranic. Zatím se ale Rusům údajně nepodařilo ovládnout nebe nad Ukrajinou.
Podle Moskvy ale ruské jednotky zablokovaly přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, na jehož břehu je i město Mariupol. Už dříve Rusové dobyli nedaleký přístav Berďansk.
Na severovýchodě Ukrajiny ruská armáda znovu bombardovala město Ochtyrka, kde podle tamních činitelů patrně zahynulo 70 vojáků.
Lhář Lukašenko
Za obav, že Moskva po překvapivě pomalém postupu z prvních dní svou ofenzivu vystupňuje, se dnes v ukrajinských médiích objevily zprávy, že do Černihivské oblasti Ukrajiny vstoupila běloruská vojska; Minsk ale později tuto informaci popřel.
Bělorusko se dosud do ruského útoku nezapojilo ozbrojenými silami, ale poskytlo k invazi své území a letecké základny.
Podle Kyjeva Bělorusko poslalo ke svým hranicím s Ukrajinou asi 300 tanků a Rusko připravuje provokace, aby ospravedlnilo jejich zapojení do bojů.
Podle odhadů ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od začátku útoku na Ukrajinu o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů a o další vybavení. Moskva čísla o svých ztrátách neuvádí. Do ukrajinského zajetí padly podle Kyjeva dvě stovky ruských vojáků.
Ukrajinská média dnes informovala o výměně válečných zajatců v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle tamního gubernátora je to první taková výměna v regionu. Jeden ruský voják byl vyměněn za pět členů ukrajinské teritoriální obrany.
Prezident Zelenskyj dnes prostřednictvím videa oslovil Evropský parlament. „Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany,“ vyzval v projevu, jímž si vysloužil dlouhý potlesk. Řekl také, že Ukrajinci bojují za společné evropské hodnoty.
Ruští výsadkáři v Charkově
Nejméně dva lidé zemřeli při leteckém úderu v úterý večer v ukrajinském Žytomyru západně od Kyjeva, uvedla ukrajinská státní služba pro mimořádné události. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka byl úder proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr a vyžádal si čtyři oběti.
Podle informací médií, jež potvrdila ukrajinská armáda, v druhém největším ukrajinském městě Charkově přistáli ruští výsadkáři, kteří svádí boje s ukrajinskými jednotkami.
„Záchranáři se snaží pomoci těm, komu je ještě možné pomoci,“ napsal Heraščenko. Mezi oběťmi je podle něj i dítě. Podle něj úder cílil na vojenskou základnu, zasáhl ale i obytné domy.
Davy lidí se shromažďují na kyjevském nádraží, kde se snaží uprchnout z města před blížící se ruskou armádou.
Záchranáři prohledávají sutiny zasažených domů, pod nimiž jsou nejspíše přeživší. Zasaženo bylo deset domů, z nichž tři začaly hořet. Poškozena byla i budova místní nemocnice.
Podle stanice BBC se ruské jednotky zmocnily města Cherson na jihu země. Místní zastupitel stanici řekl, že při bojích zemřelo na 200 lidí, z nichž jsou mnozí civilisté.
Záběry z městských kamer a příspěvky na sociálních sítí podle stanice CNN ukazují, že se ruském jednotky pohybují v centru Chersonu.
V úterý ukrajinské úřady uvedly, že jedna z nejvážnější vojenských situací panuje právě v tomto městě.
Svrhněme šíleného cara
Vězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj dnes vyzval Rusy, Bělorusy i všechny ostatní ke každodenním protiválečným protestům. Na Twitteru to podle agentury Reuters napsala jeho mluvčí Kira Jarmyšová.
„Nestaňme se národem vyděšených, umlčených lidí. Zbabělců, kteří předstírají, že si nevšimli agresivní války, již proti Ukrajině rozpoutal náš očividně šílený car,“ promluvil opozičník přímo k Rusům.
„Vyzývám všechny, aby vyšli do ulic a bojovali za mír. (Ruský prezident Vladimir) Putin není Rusko,“ napsal dál Navalnyj a ocenil 6824 lidí, které za účast na demonstracích proti válce dosud ruské úřady zadržely.
Fotogalerie |
