Novela od října 2021 rozšířila omezení reklamy v metropoli. K nejpřísnějšímu omezení v historickém centru přibyla dvě pásma, první ve čtvrtích okolo památkové rezervace a druhé zahrnující velkou část zbytku Prahy. Ve všech pásmech platí zákaz reklamních plachet, jejichž provozovatelé úpravu napadli u ÚOHS. Radní Zábranský nedávno uvedl, že úřad považuje úpravu za diskriminační, protože zákaz se týká pouze plachet.
Podle Souška bylo nařízení od počátku vytvořeno na pochybných údajích a jednostranně zaměřeno jen na vybranou oblast trhu. „Proto je předmětem správního řízení ÚOHS. Zaráží nás, že si stávající radní vůbec dovolí nerespektovat názor nezávislé instituce ÚOHS, nepostupují v souladu s povinnostmi řádného hospodáře a nařízení nezruší,“ uvedl.
Je podle něj zarážející, že město úpravu nezruší, i když ví, že mu hrozí sankce. Antimonopolní úřad zatím neukončené řízení nechtěl komentovat.
Magistrát se také podle Souška dlouhodobě vyhýbá komunikaci se SČVR. Tvrdí, že se mu ozývají majitelé domů a SVJ, kteří přicházejí o příjmy z pronájmu ploch. „Bohužel škodu na straně magistrátu, kterou zpravidla tvoří pokuta a náhrada ušlého zisku dotčeným subjektům, zaplatíme my všichni občané kvůli liknavosti a neochotě ukončit jejich vlastní protizákonné normy,“ uvedl dále Soušek.
Podle Zábranského ÚOHS nepochopil smysl nařízení, jímž bylo naopak narovnat tržní prostředí v metropoli. Ostatní plochy vedené jako zařízení pro reklamu totiž podle něj na rozdíl od plachet podléhají poměrně přísné regulaci. V tomto duchu budou i plánované úpravy nařízení, dodal.
Na přípravě nařízení se v minulém volebním období podílela i nynější opoziční zastupitelka za Prahu sobě Kristýna Drápalová, která se otázce nelegální reklamy dlouhodobě věnuje. Podle ní není důvod nařízení rušit, protože podnět na ÚOHS nemá odkladný účinek a úřad zatím žádné stanovisko nevydal.
Jiří Rahm z právní kanceláře Allen & Overy na dotaz ČTK uvedl, že pokud byla nařízením porušena práva provozovatelů reklamních ploch, mohli by soudně vymáhat ušlý zisk.
„Představoval by ekonomickou ztrátu dotčených společností, jež vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Není vyloučené, že ztráta v podobě nerealizovaného zisku může představovat desítky až stovky milionů korun,“ sdělil.
