1. Řidiči MHD
I když se platy řidičů metra, tramvají nebo autobusů městské hromadné dopravy nedávno zvýšily a dopravní podniky nabízejí řadu benefitů, zájemci se houfně rozhodně nehrnou.
Vidina hororové šichty, kdy vám do cesty vběhne studentka se sluchátky na uších, matka s kočárkem, která se nerozhlédne, je stejně děsivá jako okamžik, kdy vám cestu zkříží namistrované mladé „hovado v bávu“. A vy s tím neuděláte vůbec nic. I když jste jeli podle předpisů...
V takovém případě vás „netankuje“ ani nabídka jízdenek zdarma pro celou rodinu.
2. Strojvedoucí
Agresi, bezohlednost, „nasalámismus“, ale i lhostejnost musí den co den řešit i ti, kdo každé ráno vyjíždějí jako řidiči vlakových souprav.
Pokud mají štěstí a do jejich vlaku nenastoupí banda namol opilých fotbalových chuligánů, potkají pro změnu „borce“, profesionálního řidiče, který kamion zaparkuje na železničním přejezd. Ten si s parkovištěm, které se mění v adrenalinovou arénu, plete stále více řidičů. Fakt, že na červenou vjedou na přejezd, aby ušetřili pár minut, a riskují životy svoje i cizích lidí, je děsivý.
Samostatnou kapitolou jsou pak ti, kdo se rozhodnou ukončit svůj život a vypraví se ke kolejím.
„V 7.40 došlo ke srážce člověka pod vítkovským tunelem v Praze. Od té doby byl zastaven provoz mezi Prahou hlavním nádražím a Prahou Holešovicemi. Některé vlaky jezdily odklonem přes Libeň, některé byly zrušeny,“ uvedl v pondělí mluvčí Správy železniční dopravní (SŽDC) cesty Marek Illiaš. Sražený člověk po nehodě zemřel.
„Na místo jsme vysílali záchranářskou posádku, lékaře i inspektora. Bohužel osoba utrpěla zranění neslučitelná se životem, proto na místo míří i koroner,“ doplnila mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
3. Učitelé
Někomu se to může stát přitažené za vlasy, na druhou stranu povolání učitele mezi rizikové v dnešní době bezesporu patří. Ty tam jsou doby, kdy se kantor těšil vážnosti a jeho slovo bylo svaté. Dnes se nosí spíš učitelům nadávat, nahrávat si je na mobil, případně je rovnou fackovat a vydávat to za reakci na zkostnatělý systém státního školství.
Mobily na každém kroku, kyberšikana, nevychované děti, nulové pravomoci, málo peněz i rodiče, kteří si o vás při každé příležitosti „otřou boty“ a zchladí si na vás žáhu za vlastní selhání a zpackaný život, to není nic, pro co byste chtěli pět let studovat na vysoké.
A to ani nemluvíme o případech, kterých stále přibývá, kdy studenti neunesou tlak na ně vyvíjený a sáhnou na život sobě nebo jiným lidem...
Fotogalerie |
