3. Když nadejde hodina H

Stejně jako je trapné, když po talíři jednohubek, už dojde na jídlo, co přinesli hosté, je neslušné přijít s prázdnou a čekat, že se zdarma pořádně nadlábnete a spláchnete to demižonem lahodného moku.

Nemusí to být nutně lahev vína nebo bonboniéra, zvláště když ani jedno hostitelé nemusí. Radost v tomto případě udělají i jiné věci, pán a paní jistě ocení, když si vzpomene na jejich oblíbené jídlo a pití nebo přinesete vámi zvolenou delikatesu, kterou chcete, aby také ochutnali. Netrvejte na tom, aby za každou cenu musejí začít degustovat hned po vašem příchodu.

Někteří hosté i hostitelé mohou mít problém s time managementem.

Sluší se samozřejmě přijít včas. Respektive deset patnáct minut po „oficiálním“ začátku nebo hodině, na kterou jste byli plus minus domluvení. Hostitel čas navíc ocení a vy ve finále také, přece jen žijeme v době, která dochvilnosti příliš nepřeje.

Záleží samozřejmě na okolnostech a druhu akce, pozdní příchody o hodinu a víc nejsou slušné ani žádoucí. Ještě horší pak je nepřijít a ani se neomluvit, přitom si nechat zapnutý telefon a být online na sociálních sítích, byť na dotazy hostitele nereagujete.

Pokud přece jen dorazíte později, z jakkoli objektivních a pochopitelných příčin, nečekejte, že hostitel bude tancovat jen kolem vás. Zvláště když měl vymyšlené menu a sled věcí a vy přijdete v polovině. Není taky příliš prozíravé chtít všechno hned dohnat, to platí zejména pro lihuneprosté nápoje. Ve finále můžete všechny trumfnout a odporoučet se ještě dřív, než bude večírek vrcholit.