I když jsem věděl, že Mistr je na tom zdravotně špatně, nečekal jsem to tak rychle. Měli jsme se o prázdninách potkat. Můj blízký přítel František, kterého si nesmírně vážím, organizoval soukromou oslavu narozenin Karla Gotta, byli jsme na ni pozvaní do Stanovic na Karlovarsku, ale bohužel jsem byl s rodinou na dovolené na Krétě.
Domluvili jsme se, že po návratu půjdeme na společnou večeři, ale už to bohužel kvůli zdravotnímu stavu pana Gotta nebylo možné.
Když jsem se dozvěděl zprávu o jeho úmrtí, kontaktoval jsem Ivanu Gottovou a zeptal se, jak může vláda rodině pomoct s organizací pohřbu. Bylo jasné, že reakce lidí bude obrovská. Zasedla vláda a podmíněně jsme schválili státní pohřeb v případě, že bude rodina souhlasit. Museli jsme konat rychle. Zorganizovat pohřeb jednoho z nejslavnějších Čechů naší historie za pár dní nebude jednoduché. Paní Ivana Gottová si vybrala pohřeb se státními poctami a dala k tomu i oficiální vyjádření.
Karel Gott byl jedinečná, neopakovatelná osobnost. Ztělesněné dobro, vždy pozitivní, příjemný, v dobré náladě. Moc jsem si ho vážil. Jeho umění dokázalo spojovat lidi bez ohledu na věk, společenské postavení, víru, politické názory. Znali jsme se asi deset let a máme plno společných známých, všechno prima lidi.
V pátek od 8:00 ráno do večera 22:00 se s ním budeme moct rozloučit v paláci Žofín na Slovanském ostrově. V sobotu od 11:00 bude zádušní mše pro pozvané v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha a rozloučení se státními poctami, kterou budeme živě promítat na Hradčanském náměstí.
Myslím, že teprve v ten moment si naplno uvědomíme, každý z nás, a hlavně starší generace, že byl pan Karel Gott součástí našeho života.