Trojice plavidel vyplula koncem června z jihosenegalské vesnice Kafountine. Lodě se vydaly na více než tisíc kilometrů dlouhou cestu, jejímž cílem měly být Kanárské ostrovy.
Jenže atlantická migrační trasa, kterou obvykle využívají migranti ze subsaharské Afriky, patří k těm nejnebezpečnějším na světě. Za loňský rok na ní zahynulo podle OSN nejméně 559 lidí. A drama nastalo i tentokrát.
Všechny tři lodě se cestou ztratily, a tak po nich intenzivně pátrá pobřežní stráž i záchranné týmy. Na jednom plavidle se má nacházet 200 lidí, na druhém více než 65 a na třetím mezi 60 a 70.
Pátrací akce je rozsáhlá, vedle lodí se do ní zapojila i průzkumná letadla. Těm ale práci komplikuje divoké počasí, které nad Atlantikem panuje.
Na počátku týdne už se zdálo, že se pátracím týmům konečně „zadařilo“. Zhruba 130 kilometrů od pobřeží záchranáři objevili loď, kterou považovali za jednu z pohřešovaných. Jenže se ukázalo, že se jedná o čtvrtou záchrannou loď, o níž dosud nevěděli.
Na Kanárských ostrovech se vylodilo 80 mladých migrantů.
Na Kanárských ostrovech se z ní pak vylodilo 86 migrantů, z toho 80 mladých mužů a 6 žen. Všichni vypadali ve velice dobré kondici.
Otázkou teď je, kde se nacházejí tři pohřešované lodě s přibližně 300 uprchlíky na palubě a v jakém stavu jsou. Senegalské ministerstvo zahraničí mezitím do pátrání hodilo vidle tvrzením, že je pátrací akce nesmyslná, protože k žádnému zmizení tří stovek lidí nedošlo.
Někteří migranti se na cestu pořádně ohákli.
„Provedené kontroly ukazují, že tyto informace jsou zcela nepodložené,“ zní stanovisko ministerstva. To zároveň uvedlo, že mezi 28. červnem a 9. červencem bylo v marockých vodách zachráněno 260 Senegalců. Neupřesnilo však, zda se mohlo jednat o lidi právě ze tří pohřešovaných lodí.
Už jen ze Senegalu na Kanárské ostrovy letos zatím dorazilo 1135 migrantů.
Fotogalerie |
