„V italském Janově večer otevřou nový dálniční most nacházející se na místě bývalého Morandiho mostu, jehož část se 14. srpna 2018 zřítila,“ cituje jeden z našinců článek o otevření nového mostu, který je důležitou spojnicí Itálie a Francie.
Slavnostního ceremoniálu se zúčastní mimo jiné italský prezident Sergio Mattarella a premiér Giuseppe Conte.
„A Trojská lávka pořád ještě nestojí. Ani levé křídlo Průmyslového paláce ještě nestojí. No a radnice Nová Palmovka taky ne. Asi bychom měli do Prahy povolat nějaké Taliány, ti vědí, jak se buduje a opravuje,“ doplnil muž, který si všímá toho, jakým tempem se staví na jihu Evropy a jakým v jejím středu.
Stavební dílo, které navrhl světoznámý architekt a janovský rodák Renzo Piano, nese jméno svatého Jiří (San Giorgio), patrona Janova. Stavební práce naplno pokračovaly i během nejhorší fáze koronavirové pandemie, která si v Itálii vyžádala více než 35 000 životů.
„U nás by to nebylo ještě ani uklizený,“ zhodnotil jiný z Čechů, který o tempu českých staveb a projektů nemá příliš valné mínění.
Zdaleka ne všichni proitalský optimismus sdílejí. „Taliáni opravovali mnoho let budovu hlavního nádraží, až jim to sebrali,“ poznamenal jeden z diskutérů.
Jiní zmínili fakt, že například Hrabalův palác Svět v Libni se pod italskou taktovkou také příliš nezměnil a dál chátrá, podobně jako mnoho dalších staveb, které v Česku po roce 1989 nakoupili Italové.
„Nemyslete si, že v Itálii je lépe. Ba naopak, hrozně byste se divil politické kultuře tam,“ poukázala žena, kterou srovnání Česka a Itálie také zaujalo.
Nemáme si moc co vyčítat, pravda. Jenže zatímco italští projektanti a stavbaři ohlásili, že nový most v Janově bude hotový do léta, a on opravdu stojí a bude co nevidět otevřený, termín dokončení Trojské lávky se xkrát změnil, zpozdil, o dalších projektech ani nemluvě. Tam je dokončení v nedohlednu, pořád se však mluví o dalších a dalších projektech, jako třeba o lince D pražského metra nebo potřebě dalších tunelů pro příměstskou vlakovou dopravu v metropoli.
V této souvislosti lze zase zmínit Španělsko, kde co se například sítě vysokorychlostní železnice týče, udělali za pár desítek let velký (a viditelný) pokrok. A my tady slavíme, když se otevře několikakilometrový úsek, kde vlaky mohou jet až 160 kilometrů za hodinu. Wow.
Jak dlouho nám bude dávat na frak jih Evropy, o kterém se vždycky mluvilo jako o ospalém a líném koutě starého kontinentu?!
Fotogalerie |