Ransdorf ve svém prohlášení uvedl, že chtěl v bance v Curychu navázat komunikaci mezi bankou a její významným klientem, od kterého měl plnou moc. S tímto vlastníkem konta banka údajně už deset let nekomunikuje.
Jenže s Ransdorfem v Curychu nikdo jednat nechtěl a banka zavolala policii, protože se ukázalo, že dokumenty byly falešné. Podle europoslance jde o omyl a svědomí má čisté, protože žádné zákony neporušil a zmíněné dokumenty s plnou mocí dostal do ruky než vešel do banky.
Vysvětlení europoslance se zdá být relativně logické, přesto tady pár věcí nesedí.
...a ta částka také nesouhlasí
Ransdorf ve svém prohlášení uvádí, že s bankou chtěl navázat pouze kontakt, a to jako prostředník údajně významného klienta, kterého označil iniciály V.H.. Europoslanec se prý nedostal dál než k recepční, A místo zástupců banky si pro Ransdorfa a jeho slovenský doprovod přišla policie. Údajně kvůli tomu, že předložili falešné dokumenty. Falšování poslanec odmítl s tím, že kopie dokladů dostal až těsně před návštěvou banky.
V tady je první rozpor v Ransdorfově verzi. V pátek uvedl slovenský Denník N s odkazem na své zdroje, že Ransdorf a jeho tři slovenští „společníci“ chtěli vybrat z konta částku 350 milionů euro, tedy 9,5 miliard korun. A když banka transakci odmítla provést, podle zdroje deníku byla československá „čtyřka“agresivní.
Připusťme, že informace slovenského deníku nemusely být pravdivé. K incidentu se ale vyjádřil také slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, který řekl, že švýcarská policie zadržela čtveřici kvůli podezření, že se v curyšské bance pokusili o převod vysoké částky peněz na základě dokumentů, které neodpovídaly skutečnosti.
Že by slovenského ministra špatně informovala švýcarská strana? Ale proč?
Fotogalerie |
Proč to řešil zadlužený komunista Ransdorf?
Ransdorf vysvětloval, že ve Švýcarsku jednal ve prospěch jistého movitého klienta, s kterým banka před deseti lety přestala komunikovat. Komunista byl prý požádán, aby s bankéři obnovil kontakt.
„Lidé kolem pana V.H., především jeho manažer, pan P.G., se domnívali, že mohu s bankou otevřít komunikaci, a proto mne vybavili plnou mocí, která mne k tomuto jednání opravňovala,“ uvedl Ransdorf.
Tohle je rozhodně nejděravější část jeho vysvětlování. Ransdorf je vystudovaný historik a filozof. Umí do nekonečna citovat z Marxe, ale expert v bankovnictví rozhodně není. Když se v souvislosti s Ransdorfem mluví o penězích, tak vždy jen o jeho exekucích a dluzích.
Představa, že si někdo, kdo má možná na účtě 9,5 miliard a vlastně kdokoliv, kdo má konto ve Švýcarsku, najme jako prostředníka pro jednání s bankou popletu a naivku jako je český komunista s dluhy a exekucemi na krku, je přinejmenším zarážející!
A pak v jeho v prohlášení chybí další zásadní věc, a to jaký má vztah Ransdorf ke klientovi Zürcher Kantonalbank, jehož jménem měl navázat komunikaci.
Čí to byly prachy?
Ransdorf tvrdí, že jednal ve prospěch muže s iniciály V.H. Jenže v pátek se v médiích objevila informace, že účet byl na jméno Miloslava Ransdorf. Dokumenty údajně neseděly v jednom bodě, a to byl datum narození majitele účtu.
Podezřelý je také fakt, že klient se celých deset let nezajímal o svoje konto. Respektive banka mu prý zasílala výpisy z účtu a to byla mezi oběma stranami prý jediná komunikace.
Jaká byla role zatčených Slováků?
Jak jsme uvedli výše, Ransdorfa doprovázela trojice Slováků. Dva z nich byli propuštěni a budou ze Švýcarska vyhoštěni. Třetí Slovák zůstává ve vyšetřovací vazbě a o tom, jestli bude obviněn, se bude rozhodovat v pondělí, uvedl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Peter Stano.
Zadržovaným Slovákem má být starosta Ivanky pri Nitre Peter Guzmický, informoval Denník N.
„Ransdorf chtěl ze švýcarské banky vybrat 350 milionů euro – 9,45 miliardy korun. Jde údajně o bílé koně. Já myslím, že koně ne, spíše voly,“ napsal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na sociální sítí Twitter. „Jsem zvědav, na co soudruh ty peníze ze švýcarské banky chtěl využít, to jsem zvědav na to zdůvodnění. Určitě nějaká soudružská výpomoc,“ poznamenává dále ministr.
Proč je jeden ze zadržených stále ve vyšetřovací vazbě, když podle Ransdorfa o nic nešlo a čtveřice šla jen na konzultaci kvůli klientovi?
Proč takové tajemno?
Poté, co byl Ransdorf propuštěn a vrátil se do Česka, spěchal hned za svým právníkem, aby společně sepsali slibované prohlášení. Po svojí asistentce ještě vzkázal, že se cití nevinný a to bylo všechno.
Jeho reakce, nebo spíš nereakce, zaskočila i stranické kolegy a překvapení neskrýval ani předseda strany Vojtěch Filip. „Pravděpodobně to považuje za svou soukromou záležitost, takže o tom neinformuje vedení strany. Já považuji za minimálně lidsky slušné, kdyby mi zavolal nebo alespoň jeho asistentka. Ale ani ta nebrala telefon,“ řekl Vojtěch Filip.
Vedení KSČM v neděli odpoledne Ransdorfa oficiálně vyzvalo, aby se dostavil na speciální úterní schůzku, kde má celý incident vysvětlit.
Motiv
Když budeme uvažovat nad motivem Miloslava Ransdorfa, tak z jeho strany šlo jednoznačně o touhu si přivydělat. Někdo ho prostě požádal o službu, aby pomohl zprostředkovat komunikaci s bankou, a za to mu nabídl tučnou provizi - vzhledem k sumě, o které se spekuluje.
Ano, můžeme si představit scénář, že Ransdorf jednal zcela nezištně. Europoslance se mohl dotknout těžký osud neznámého miliardáře, který se deset let nemůže dostat ke svým penězům, a chtěl mu nesobecky pomoct.
Tak této pohádce snad neuvěří ani ti nejzarytější komunisté.
