Česká důchodkyně Eva H. popsala Expresu realitu svého běžného dne. To, že zdražila téměř veškerá zelenina a že se řeší míra valorizace důchodů, zaznamenala, ostatně jako všichni. Každý se s takovou zprávou vyrovnává po svém. Jak se ale žije člověku, jehož se zvyšování cen významně dotýká? Místo leča se servíruje rohlík s jogurtem. Nestěžuje si, dělá to dobrovolně, protože nesouhlasí s tím, že by měla dát za jeden oběd svůj týdenní rozpočet. Nelituje se.
Z bytu odešla kvůli drahému nájmu před patnácti lety, tehdy si za něj řekl majitel patnáct tisíc korun. Z bytu je dnes předražený apartmán pro turisty. Protože věděla, že hledat další nájem v Praze může vést ke stejnému výsledku a ona už na další stěhování nebude mít sílu, rozhodla se přesídlit do domu s pečovatelskou službou. Ani tam to ale nebylo nejlehčí.
„Dostat se tam nebylo snadné, měli pořadník, takže jsem tam chodila každý den prosit. Nájem už jsem platit nemohla, i tak jsem čekala velmi dlouho. Teď se sem dostat bude ještě těžší, nastěhovali k nám Ukrajince, a když někdo umřel, šoupli ho do toho bytu. Nevadí mi to, ale myslím, že padesátiletí muži patří na ubytovnu a maminky s dětmi do instituce jim určené,“ popisuje důchodkyně redakci Expresu.
Do důchodu odešla ve čtyřiapadesáti letech, říká, že za totality se běžně chodilo v šestapadesáti a za každé dítě se stahoval rok a že pracovala pětadvacet let rukama.
Nájemné v domově platit musí a zůstat může, dokud se o sebe dokáže postarat. Měsíčně za byt platí asi osm tisíc korun, což je zhruba půlka jejího důchodu. Sama ale upozorňuje, že patří spíše mezi výjimky, protože pobírá i vdovský důchod, který činí asi pět tisíc, což je paradoxně velká výhoda.
I tak řeší, co jíst.
„Lečo jsem přestala vařit úplně. Zaprvé se sem nedováží pálivé papriky a zadruhé jich kilo vyjde na 160 korun. Za dvě stovky jsem chtěla nakupovat na více dní, teď to dám za dvě mléka a svačinu,“ podivuje se s tím, že původní plán utratit pětistovku týdně se začal stávat nereálným, dokud se výrazně neomezila.
Řeší to tak, že moc nejí. Je na jogurtech, rohlících a kupuje ty nejlevnější produkty. Jistě, někde jsou potraviny k dostání za výhodnější cenu, ona se tam ale o holi dobelhá těžko.
Sama si ušetřila na pohřeb a zaplatila si i hrob. Spoří na časy, kdy bude vyžadovat péči. Hradí si léky a podobně, na jídle se snaží šetřit. Přestože ji rodina ujišťuje, že nemusí, cítí to jako morální povinnost. Ovoce a zeleninu si sama nekoupí, už z principu to odmítá.
Podle zjištění Blesku vyjde kilo okurek na 88 korun, jeden kus tak na 35 až 44 korun.
„Když nejsou za sedmnáct, neberu je. Nejsem blázen, abych nakupovala, jak pískají,“ má jasno. A tak si je už nějakou dobu nedala.
Pórek z dovozu zdražil o 95,5 procenta, cibule o 78,2 procenta, a protože je jí prý na světě málo, zdražovat bude dále. Vláda teď jedná o míře valorizace důchodů, paní zaznamenala i návrh o odchodu do důchodu v osmašedesáti letech.
„Člověk, co pracuje rukama, si asi těžko půjde sednout do kanceláře. Argumenty o tom, že si má doplnit vzdělání, jsou nesmysl. Ne pro každého je to možné,“ říká.
„Nestěžuji si, ale je mi vás líto. Já si život paradoxně užila, vy z něj nemůžete mít nic ani ve dvaceti. Pořád pracujete a řešíte peníze. Já viděla Masaryka, na rande mě zval Gott a tancovala jsem na Elvise. Vy máte velmi omezující svobodu a čtrnáct dní na Bali. Nevíte nic...,“ dodává.
Paprika za 160 korun za kilo
Zdražení oblíbené „rychlovky“ leča netrápí jen penzistku Evu. Místopředseda ANO Karel Havlíček na Twitteru sdílel infografiku o cenách leča, které je podle něj za vlády Petra Fialy (ODS) dvakrát až třikrát dražší než za Andreje Babiše (ANO).
„Babišovo lečo stálo 80 korun pro čtyři lidi, Fialovo 200 korun, Rozdíl 150 procent. Připočtěte energii, olej a chléb… Dobrou chuť!“ napsal Havlíček.
Spočítali jsme společně i s Evou, že porce pro čtyři lidi vyjde se současnými cenami zeleniny na 150 korun. Proč to tak je?
Drahý není jenom cukr, ale třeba i vajíčka a okurky. Zatímco kilogram salátových okurek vyšel v roce 2021 podle dat ČSÚ v průměru na 44,5 koruny, dnes se kilo dá pořídit za 88 korun. Přepočteno na kus, za jednu okurku v supermarketech dáte 35 korun.
Proč to tak je?
„Plodová zelenina je u nás během zimních měsíců vždy dražší, jsme závislí na jejím dovozu, řekla pro Blesk.cz Alice Kouřilová ze Zelinářské unie Čech a Moravy. A dodává, že ceny ovlivnily i další skutečnosti. „Letos je cena umocněna i cenou energií, která je pro pěstování plodových druhů nezbytná,“ vysvětluje Kouřilová.
Fotogalerie |
