Pokud chcete dostát tradicím, měly by se ve velikonoční nádivce zelenat hlavně jarní bylinky v čele s mladými kopřivami, a ne baby špenát dovezený z Itálie. Jaro si sice dávalo načas a v polovině března ještě mrzlo a sněžilo, zdá se, že se díky počasí vegetační skluz podaří dohnat a nádivku bude z čeho dělat.
Nechcete-li pro hrstku kopřiv nebo prudce módního česneku medvědího do obchodu, musíte zvednout zadek a vyrazit do parku, na prosluněné stráně, remízky, případně naopak do stinného parku či lesa.
V případě, že se z domu nebo bytu nevykopete, připravte si pěkných pár stokorun, hrstka kopřiv nebo česneku medvědího například v Lidlu vyjde na 39 korun i více. A do nádivky s jedním balíčkem rozhodně nevystačíte.
Je proto lepší si udělat výlet a podívat se, jestli jarní bylinky nerostou ve vašem okolí. Při troše štěstí narazíte nejen na mladé kopřivy, smetánku lékařskou, ale i na popenec břečťanovitý. Kvete modře a velcí neznalci by si ho mohli poplést s jaterníkem, který je jedovatý, proto je lepší si jeho vzhled osvojit dříve, než se jím v dobré víře nakrmíte.
Hitem posledních let je bezesporu česnek medvědí, jemuž co do obliby konkuruje snad jen avokádo a uzený losos. Ty byste v českých luzích a hájích hledali jen velmi těžko, zatímco česnek při troše štěstí najít můžete. Česneková horečka, která Česko zachvátila, sice nepřeje vyzrazování míst, kde ho najdete, štěstí zkuste třeba v Divoké Šárce, pokud vyrazíte v rámci Prahy.
Nejčastěji roste v lužních lesích, ve vlhčích porostech, na stinných místech v listnatých a smíšených lesích. Hledejte kolem potoků, v hlubších lesích a na vlhkých loukách. Stejně jako v případě sbírání hub platí, že by bylo fajn, kdyby po vašem „náletu“ na místě nezbyla holá pláň, a tak se vyplatí sbírat bylinky s citem a trvalou udržitelností na paměti. Zrovna česnek medvědí je na necitlivé zacházení docela citlivý, a navíc neroste všude jako třeba kopřiva dvoudomá nebo pampeliška čili smetánka lékařská. A taky si ho můžete splést s jedovatou konvalinkou.
O dost méně choulostivý je hit posledních pár let, příbuzný česnek podivný. Nezasvěceným bude připadat jako obyčejný travní porost, promnutím listů mezi prsty ale bezpečně poznáte, jestli jste se „nesekli“. Pražskými parky se šíří docela rychle a třeba v oboře Hvězda se mu slušně daří. Je docela expanzivní, a tak vám při jeho sběru nemusí tolik krvácet srdce, že pleníte přírodu.
Dosti rozšířená je i bršlice kozí noha, kterou má většina zahradníků za úporný a otravný plevel. Otrávit se můžete příbuzným bolehlavem plamatým, naopak bršlici využijete podobně jako výše uvedené posly jara.
Všechny jmenované můžete spařit vroucí vodou, vylouhovat a připravit z nich čaj, který po zimě nakopne organismus a pomůže z něj vyplavit škodliviny, dodají vám minerály a zdraví prospěšné látky. Pokud jste od října jedli fastfood a hnuli se maximálně od lednice k televizi, nečekejte, že vás pár šálků „spraví“. Ani bylinky nejsou všemocné a nenapraví léta špatné životosprávy.
Bršlice, pampeliška i popenec se hodí do salátů, v nich zazáří i oba česneky. Bylinky se skvěle hodí i do polévek, orestované jako špenát, dochutí pomazánky, pečivo i slané koláče a velikonoční nádivku. Skvělé jsou i na přípravu pesta a jiných studených omáček. Ty jdou dobře zamrazit na doby, kdy nerostou. Dají se i naložit do octa a oleje. V takovém případě pozor, aby vám nezačaly v oleji plesnivět, to bohužel dělají docela často a rády.
Kdy na poklady přírody vyrazit? Co nejdříve! Za pár týdnů bude pozdě, zejména pro česnekové příbuzné, ostatní rostliny lze sbírat zhruba do května, pokud si chcete užít jejich jarní sílu.
Fotogalerie |
1
0
0
0
0
0
