Zachránil Pripjať, ale upadl v nemilost. Valerij Legasov, muž, který „hasil“ Černobyl

Zachránil možná i desetitisíce životů, zároveň upadl v nemilost jako zrádce, jenž pro změnu další nevinné životy obětoval. Valerij Legasov proslul jako vědec, který „uhasil“ Černobyl. Právě on je ústřední postavou aktuálně vysílaného seriálu HBO Černobyl, který o tragédii této jaderné elektrárny vypráví. Podle mnohých ho jednoznačně lze považovat za hrdinu a v následujícím příběhu o tom, jak havárii v elektrárně likvidoval, se dozvíte proč.

Byla sobota, hezké počasí. Sovětský vědec Valerij Legasov se zrovna rozmýšlel, zda jet se ženou k příbuzným, chystat se na návštěvu ministra či zamířit do práce. Alespoň tak to popisuje na audionahrávce, kterou později pořídil. Zvolil třetí možnost, což mu obrátilo život vzhůru nohama.

Legasov zamířil do Kurčatovova institutu, aby se dozvěděl, že v jaderné elektrárně Černobyl došlo k výbuchu. Nikdo jiný nebyl po ruce, a tak se právě on stal jedním z hlavních členů týmu, jenž se měl do Černobylu vydat a zkoumat jak příčiny, tak i následky havárie.

Jak Legasov později v dalších nahrávkách popsal, poničená elektrárna mu na první pohled připadala jako vykopávky v Pompejích.

Jako muž, který se na výstavbě reaktoru elektrárny podílel, si okamžitě uvědomil vážnost situace. Věděl, že je průšvih. Jenže představitelé Sovětského svazu něco takového odmítali přiznat, katastrofu zlehčovali a on musel divadlo pro veřejnost hrát s nimi.

Valerij Legasov je mužem, který hasil Černobyl. Nemoc z ozáření a deprese ho...

Valerij Legasov vedl tým, který likvidoval havárii Černobylu.

Bohužel právě zamlčování následků uvolněného záření vedlo k tomu, že likvidátory škod v Černobylu kvůli radioaktivitě postihly vážné zdravotní problémy.

Legasov každopádně začal bleskově jednat. Rozhodl, že doutnající zbytky vybuchlého reaktoru bude potřeba zasypat, například hlínou, pískem, ale i olovem. Něco takového bylo možné jen ze vzduchu, a tak nechal povolat vrtulníky a z nich likvidátoři na zbytky požáru shazovali pytle se zmíněným materiálem.

Kritiky se ovšem Legasov dočkal za to, že sáhl i po olovu. To se totiž po shazování do ohně začalo tavit a pára z něj pak spolu s ozářením způsobovala i otravu olovem.

Týmu pilotů a likvidátorů, kteří na doutnající zbytky reaktoru pytle shazovali, se přezdívalo andělé Černobylu. Hrdinství jim ale k ničemu nebylo, drtivá většina z nich utrpěla právě nemoc z ozáření, například rakovinu či otravu olovem.

Hrdina, který zachránil Pripjať

Pokud jsou úvahy nad tím, zda lze Valerije Legasova označit za hrdinu, sporné, k dobru mu lze přičíst především jednu věc: evakuaci Pripjati. Byl to právě on, kdo si uvědomil následky havárie a začal na komunistické špičky šlapat, ať zahájí okamžitou evakuaci.

Do šedesátitisícového města proto dorazila dlouhá kolona autobusů, které obyvatele nabraly a odvezly do bezpečí.

Havárie v Černobylu zanechala stopy dodneška.

Z ukrajinské Pripjati je dnes město duchů.

Legasov se rozhodl likvidaci následků černobylské havárie upřednostnit i před vlastním zdravím. Zatvrzele odmítal kontroly osobního dozimetru, tedy měřiče záření, a u zdevastované elektrárny strávil na čtyři měsíce, přestože normy nařizují, že se odborníci musí měnit maximálně po třech měsících.

Komunisty nakonec „zradil“

I přesto, že pro likvidaci následků výbuchu v Černobylu riskoval vlastní život a zachránil desetitisíce lidí, nakonec Valerij Legasov v Sovětském svazu upadl v nemilost. Režim nejprve ve strachu z toho, že promluví o skutečné vážnosti a možných dopadech havárie, zakázal publikovat jeho rozhovory a články.

Zakázali mu také informovat o nich na následné konferenci ve Vídni. Jenže to komunistům nevyšlo.

Konference ve Vídni proběhla čtyři měsíce po havárii v Černobylu, tedy v srpnu 1986. Pořádala ji Mezinárodní agentura pro atomovou energii, pro niž byl právě výbuch v Černobylu a jeho následky tématem číslo jedna.

Valerij Legasov je mužem, který hasil Černobyl. Nemoc z ozáření a deprese ho...

Valerij Legasov na konferenci ve Vídni

Sověti na ní o situaci hovořili několik hodin, velkou část z toho měl na starosti právě Legasov. Ten se ale přes nařízení mlžit o následcích havárie kriticky rozpovídal především na účet nadřízených. Na konferenci samotné za to sice sklidil potlesk, jenže doma z něj byl v tu ránu zrádce.

Nemoc, deprese a sebevražda

Život Valerije Legasova nakonec skončil neslavně, navíc téměř na den přesně během druhého výročí černobylské havárie, kdy mu bylo 51 let. Skoncovat se s ním rozhodl sám, ve svém domě se oběsil.

Následky tragického výbuchu jsou v okolí Černobylu znát dodnes.

V Černobylu se vlivem radiace dodnes rodí postižené děti.

Vedly ho k tomu deprese, jimiž dlouhodobě trpěl, čemuž se ani nelze divit. Jeho zdraví bylo vlivem záření chatrné jak po fyzické, tak i po psychické stránce. V Sovětském svazu se stal v podstatě veřejným nepřítelem, zároveň i obětním beránkem.

Ještě před svou smrtí Legasov stihl pořídit několik výše zmíněných audionahrávek. V nich průběh jím vedených záchranných akcí popsal a díky nim dnes mohla vzniknout minisérie stanice HBO Černobyl.

Fotogalerie

Komentáře

Mohlo by vás zajímat