Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    Záhadná smrt Alexandra Dubčeka: Může za ni náhoda, nebo vrazi z KGB?

    Smrt Alexandra Dubčeka patří k největším záhadám naší historie. | foto: koláž ExpresuProfimedia.cz

    Konspirační teorie vznášející se nad smrtí významných politických představitelů bývají často přitažené za vlasy. Případ Alexandra Dubčeka to ale rozhodně není. Autonehoda, při níž zmizely dokumenty pravděpodobně kompromitující tajnou službu KGB, je obestřena takovou porcí nesrovnalostí, že dohromady tvoří jednu z největších záhad naší historie. Co za smrtí oblíbeného politika stálo?

    Býval zapřísáhlým komunistou, přesto ho i po revoluci lidé milovali. Alexander Dubček totiž platí za hlavní postavu Pražského jara 1968, které mělo za cíl uvolnit politickou situaci v Československu a přiblížit zdejší životní úroveň Západu, kde sílila demokracie a hospodářství jen kvetlo. Jenže razantní změny se ani trochu nelíbily představitelům východních mocností. A tak přišla okupace.

    Pro Dubčeka jakožto hlavní hrozbu těžkého komunismu měl vpád vojsk Varšavské smlouvy fatální důsledky. Postupně ztrácel moc, propadal se vládní hierarchií, až byl ze strany v roce 1970 vyhozen. Z oblíbeného politika se slibně rozjetou kariérou se rázem stal lesní dělník. Spousta lidí mu ale později vyčítala, že komunistou zůstal i nadále a nikdy se nezapojoval do disidentských aktivit.

    Jeho comeback přišel po revoluci, když se postavil po bok Václava Havla při oslavách revoluce a pasoval se do role symbolu nově vzniklého demokratického režimu. Dělal si zálusk na post prezidenta, ten ale získal Havel a na Dubčeka nakonec zbylo jen křeslo předsedy Federálního shromáždění.

    Šance na prezidentský úřad, tentokrát slovenský, pak přišla ještě o tři roky později, při rozpadu Československa. Podle některých informací o podpoře Dubčeka, který byl pro mnohé kandidátem číslo jedna, uvažovala nejsilnější slovenská strana HDZS. Jenže ať už byly politikovy plány jakékoliv, na kandidaturu nedošlo. Na podzim roku 1992 zemřel.

    Smrt opředená nesrovnalostmi

    Dne 1. září 1992 havaroval automobil značky BMW přepravující Dubčeka na 88. kilometru dálnice D1 před Humpolcem. Politik přežil, utrpěl však vážná zranění a musel být převezen do nemocnice. Zprvu se mělo za to, že šlo o nešťastnou náhodu, jenže postupně začaly vyplouvat na povrch záhadné okolnosti.

    Dubček se pasoval do role jednoho ze symbolů revoluce. K disidentům však...

    Dubček se pasoval do role jednoho ze symbolů revoluce. K disidentům však nepatřil.

    Dubčeka v osudný den ráno v Bratislavě vyzvedl šofér Ján Rezník, aby ho odvezl do Prahy na zasedání Federálního shromáždění. Jeli spolu poprvé, Rezník byl doslova pověstný riskantní jízdou, kvůli níž ho předtím vyhodil místopředseda federální vlády Rudolf Filkus. 

    Dubček si nejprve sedl na místo spolujezdce, v průběhu jízdy se ale přesunul na zadní sedačku, zřejmě aby mohl studovat dokumenty k nadcházející schůzi. Jak bývalo jeho zvykem, nepřipoutal se.

    Alexander Dubček s Michailem Gorbačovem.

    Alexander Dubček s Michailem Gorbačovem

    Na „prokletém“ 88. kilometru D1 u Humpolce, kde často dochází k nehodám, je předepsaná osmdesátka. Tehdy navíc hustě pršelo. Rezník, mimochodem bývalý kaskadér, se ale úsekem řítil rychlostí 120 km/h. 

    Pak začal předjíždět jiný automobil, v tu chvíli si ale všiml obří louže a začal s autem manévrovat. Rychle přejel do vedlejšího pruhu, kde bylo na první pohled méně vody, stejně však nad řízením ztratil kontrolu. Vyšlápnout spojku nepomohlo, auto se přetočilo zadkem dopředu, následně i převrátilo vzhůru nohama a vylétlo ze silnice.

    Jak Rezníka, tak i Dubčeka náraz vymrštil z auta ven, oba leželi asi deset metrů před vozem. Hodně se pak spekulovalo o zadních dveřích vozu, které byly ze záhadných důvodů otevřeny, ačkoliv politik prolétl oknem. Řidič sice krvácel, nakonec však vyvázl bez vážnějších zranění. To Dubček dopadl podstatně hůř. 

    Nejprve ho sanitka odvezla do Humpolce, po chvíli však přímo z ministerstva přišel rozkaz k jeho leteckému převozu do Prahy. I nad tímto rozhodnutím panují dohady, vždyť na nedaleké brněnské neurochirurgii běžně operovali i ty nejzávažnější případy.

    Vrak automobilu, v němž Alexander Dubček jel do Prahy.

    Vrak automobilu, v němž Alexander Dubček jel do Prahy.

    V Praze pak Alexander Dubček bojoval o život, i přes několik akutních operacích páteře, pánve či hrudníku ale 7. listopadu umírá. Před svojí smrtí byl schopen komunikovat, policie ho však nikdy nevyslechla. Stejně tak toho k nehodě příliš neřekl ani řidič Rezník.

    „Jel jsem do dnes už neexistující humpolecké nemocnice, abych si promluvil s řidičem. Podle slov primáře byl první den po havárii velmi hovorný, ale po návštěvě jakéhosi muže z vnitra přestal mluvit a s námi se vůbec nebavil. Rezník přitom nebyl Dubčekovým pravidelným šoférem, proč jel právě on, není jasné. Tehdy jsem volal jeho stálému řidiči. Ten mi ještě večer přislíbil rozhovor, druhý den se však ve Federálním shromáždění nechal zapřít. Proč?“ řekl později publicista Jan Bauer.

    Pomník Alexandera Dubčeka nedaleko místa osudné nehody.

    Pomník Alexandra Dubčeka nedaleko místa osudné nehody

    A neméně podezřelé je i rozhodnutí sešrotovat havarované BMW okamžitě po zběžné expertize na ČVUT, aniž by ho mohli prohlédnout technici automobilky. Na důkladnějším zkoumání přitom trval Dubčekův syn.

    Vraždila KGB?

    Skutečností, která i přes četná ujištění vyšetřovacích týmů, že smrti Alexandra Dubčeka předcházela obyčejná dopravní nehoda, živí teorie o vraždě, je jeho záhadný kufřík. Politik v něm měl mít dokumenty k blížícímu se soudu, u nějž měl svědčit o kriminální činnosti tajné služby KGB při obsazování Československa.

    Všechny tyto dokumenty po nehodě zmizely.

    Sám o sobě možná tento fakt dostatečnou váhu nemá. Co ale přidává teorii o vrazích z KGB na obrátkách, je skutečnost, že v den nehody rukou nájemných vrahů umírá bývalý polský premiér Piotr Jaroszewicz. A ten měl proti sovětské tajné službě svědčit u totožného soudu jako Dubček. Opravdu byla smrt dvou mužů, kteří mohli pořádně zatopit nechvalně proslulé tajné službě, pouhou náhodou?

    Fotogalerie


    O čem sní tvůj e-mail?

    Šéfredaktor pro tebe každý čtvrtek vybere ty největší pecky a kauzy, které ti nesmí uniknout

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 7:38 středa 19. prosince 2018. Anketa je uzavřena.

    • Super
      59
    • Haha
      12
    • Tvl
      12
    • Trapas
      11
    • Sladký
      11
    • Cože
      6

    Proč je Eva Burešová tak hubená? Promluvit ji donutila Prachařová s anorexií

    Premium Herečka Eva Burešová (27) se zastala Mariany Prachařové (26), která přiznala anorexii. Hvězda Slunečné je ale sama kost...

    Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

    Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

    Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

    Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

    Komentáře

    Mohlo by vás zajímat

    Vezmeme vás na titulní stranu
    Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz