Už v sobotu se vracíte zpět do akce. Představíte se na historicky prvním turnaji Oktagonu v Liberci. Nezápasil jste od loňského července. Cítíte trochu nervozitu?
Na nervozitu už je pozdě. Teď není čas být nervózní. To člověk může být třeba měsíc předem, pokud by nebyl v dobré zdravotní formě, podcenil by dietu, trénink a podobně. Osobně v předzápasovou nervozitu nevěřím, to už je pozdě, člověk nemůže nic změnit. Váha buď je, nebo není. Natrénováno buď je, nebo není, to samé s fyzičkou. Nemá cenu být nervózní. Může to být, ale ne v mém případě. Mě se týká ten měsíc do zápasu, kdy ještě můžu věci změnit. Pár dní před zápasem vás to akorát rozhodí a ničemu nepomůže. Nejlíp se zápasí, když jste v klidu.
Co vám nejvíce pomáhá dostat se do klidu?
Osobně si pomáhám svými rituály. Pár hodin před zápasem vídám lidi, které mám rád, kterým věřím, a dostanu se tak do dobré nálady a dobrého nastavení.
Co říkáte na ohlasy fanoušků i některých zápasníků, podle kterých vás Al Matavao nemůže ohrozit?
To samé jsem slýchal, už když jsem šel s Lohorém. Alex se následně vypracoval až k titulovému zápasu, porazil Piráta a tak dál. Říkali to o Iličovi a ten pak porazil Shlemenka. Lidé to říkali o naprosté většině mých soupeřů, že mě nemůžou ohrozit, ale tyhle věci já vůbec nevnímám. Každý soupeř je hrozba. V této váze už má každý pořádnou ránu, a kdyby nebyl dobrý, nikdy by ho proti mně nepostavili. Myslím, že své schopnosti v Oktagonu už několikrát ukázal, a já si s tím nezaobírám hlavu, nikdy nikoho nepodceňuji.
Koncem roku jste měl vážné zdravotní problémy. Cítíte se nyní už stoprocentně fit?
Stokrát lépe než na konci roku. Stoprocentně fit už asi nikdy nebudu. Víte jak, sportem k trvalé invaliditě... Vždy tam nějaké drobné problémy budou. Nechci lidem říkat, v jaké jsem formě, fanoušci to sami uvidí v Liberci. Ukázaná platí.
Váš pobyt v motolské nemocnici se tehdy hodně řešil. Kdo vám nejvíce pomohl v tomto nelehkém období?
Nejvíce mi pochopitelně pomohla rodina a přátelé. To je jasná věc.
Do Liberce se vracíte téměř přesně po čtyřech letech. Jak vzpomínáte na tehdejší tříkolovou bitvu s Princem Aounallahem?
Do Liberce se vracím vždy rád! Mám zde plno blízkých přátel, je to skvělé město, skvělá aréna Bílých tygrů a moc se tam těším! Můj tehdejší zápas jsem si udělal zbytečně náročný a složitý. Z těchto chyb už jsem se poučil, už je nebudu dělat a nechci se v kleci zdržet tak dlouho a budu zápasit chytřeji. Matavao je stejný tvrďák jako Prince Aounallah, má jen trošku odlišný styl a určitě se tentokrát nechci tolik nadřít.
Loni na Štvanici jste fanoušky překvapil originálním nástupem v kostýmu krále na píseň Karla Gotta Být stále mlád. Chystáte něco speciálního i tentokrát?
Můj nástup je vždy speciální. Vždy když se zapne Terminátor, ve fanoušcích to vyvolává nejrůznější pocity a celá hala je v napětí. Ty největší speciality mám ale vždy na Štvanici, teď žádnou specialitu nechystám a soustředím se jen na svého soupeře.
Karlos Vémola a jeho speciální nástup na pražské Štvanici.
Se Soldičem jsme řešili Kincla. Chci ho ukončit před limitem!
Během přípravy jste absolvoval dva zahraniční kempy. Co konkrétně vám dala dřina v Thajsku a v Německu?
Každý z těch kempů byl jiný. Do Thajska jsem jel zejména kvůli kondiční přípravě, protože po předchozích zdravotních problémech jsem něco přibral, spadl jsem i kondičně a kemp mi v těchto věcech opravdu pomohl. V Německu už šlo o specifickou přípravu a sparingy. Trénoval jsem se Soldičem, což je podle mě jeden z nejlepších zápasníků na světě ve své váhové kategorii mimo UFC. Je to levák, stejně jako Matavao. Porazil Kincla, takže to byla taková kombinovaná příprava na oba zápasy, které mě teď čekají.
Karlos Vémola v Německu trénoval i s Robertem Soldičem (vpravo), který nedávno porazil Patrika Kincla.
Právě na Soldiče měla mířit má další otázka. On předloni na turnaji polské organizace KSW porazil vašeho rivala Patrika Kincla, s nímž změříte síly v květnu. Dával vám obávaný Robocop nějaké rady?
Bavili jsme se o tom zápase, ale nebylo co probírat a co mi radit. On je zkušený fighter, opravdový mazák a řekl mi doslova to samé, co já tvrdím od začátku. Abych ve druhém zápase dělal přesně to samé, co v prvním. S tím já naprosto souhlasím a je to můj cíl. Dominovat ho, kontrolovat ho, nenechat ho vstát a ničit ho. Jednu změnu bych ale přece jen chtěl změnit.
Jakou?
Chci ho (Patrika Kincla, pozn. red.) ukončit před limitem.
Fotogalerie |
