Komentář: Hokejistům chyběl velký táta. Jandač měl pochyby a omylem to prozradil

Proč Češi vypadli? Protože promarnili pětadvacet minut hry. Prohrávali ve čtvrtfinále 0:2, ztrátu sice dotáhli, ale pak už byli na tahu opět Američané.

„Byli jsme bázliví,“ přiznal trenér Josef Jandač. V překladu to znamená, že tým neměl drajv. Špatně se pohyboval, chyběla mu rychlost, důraz. Kdyby nestál v bráně opět perfektní (i když si vyčítal první gól) Pavel Francouz, rozhodnuto bylo mnohem dřív.

Žádné povstání ve druhé třetině by se nekonalo. Čechům totiž scházela klíčová věc pro úspěch: sebevědomí.

Jenže tomu se nelze divit. Zaprvé jsou z historického pohledu méně sebejistí než například Němci, Kanaďané, Rusové. O Američanech nemluvě.

Zadruhé tentokrát špatně zafungoval ten, který měl sebejistotu do mančaftu napumpovat.

Trenér Jandač.

Je konec, Češi vypadli na mistrovství světa ve čtvrtfinále.

V rozhovoru po zápase přiznal, že měl pochyby. Moderátor Robert Záruba mu položil obligátní dotaz, zda by něco změnil v přípravě na duel, v taktice…

Kouč na to odvětil: „Čekal jsem takovou otázku, od novinářů ji dostávám pravidelně. Už před zápasem jsem přemýšlel, co bych na ni odpověděl, kdybychom prohráli.“

A doplnil: „Neměnil bych nic.“

Druhá část odpovědi není v tuto chvíli vůbec podstatná. Jde o první sdělení. Jandač vlastně přiznal, že myslel na neúspěch. Nebyl pevně přesvědčený, že jeho mužstvo Američany překoná.

To se muselo projevit, jeho pochyby dozajista hráči vycítili. Možná i tenhle příklad ukazuje příčinu, proč je Jandač označován za trenéra, který nikdy nic nevyhrál. Je pravda, že za triumfy v jeho kariéře lze považovat pouze postupy do extraligy s Libercem a Českými Budějovicemi.

V národním mužstvu uspět nedokázal. I když posunul jeho herní úroveň směrem ke světovým trendům, tedy útočnému hokeji, pohybu, důrazu.

Hvězda David Krejčí po prohraném čtvrtfinále s USA.

Jenže Česko nemělo nyní na šampionátu s výjimkou Davidů Pastrňáka a Krejčího opravdu světové hráče. Takové, kteří hrají prim v klubech NHL. Někteří mají slušné postavení, ale do špičky nepatří.

V tu chvíli měl více pomoci Jandač. Měl se zachovat jako velký táta, měl v týmu vzbudit vítěznou náturu. To uměl Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, nakonec i tolik kritizovaný Alois Hadamczik.

Jandač to nezvládl. Proto končí bez medaile.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii