„Můj největší v kariéře,“ zhodnotil postup mezi šestnáct nejlepších kouč Jindřich Trpišovský. „A samotná odveta je jedním z největších,“ dodal.
Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík se pak na Twitteru rozjel: „Jindro, jsi bůh!“
No, k tomu má Trpišovský ještě daleko. Pro slávisty se jím rozhodně nestane, pokud na konci sezony nebude slavit mistrovský titul.
Ale v Belgii, na stadionu nejlepšího mužstva tamní ligy, předvedl opravdu majstrštyk.
Znovu ukázal, že nejdůležitějším „hráčem“ týmu je vždy trenér. Vzpomeňte například na mistrovství Evropy v Portugalsku a památný zápas Česka s Nizozemskem. Do něj Karel Brückner (To byl bůh!) zasáhl takovým způsobem, že parta kolem Pavla Nedvěda otočila stav z 0:2 na 3:2.
Trpišovský se Brücknerovi v Evropské lize výrazně přiblížil a předvedl, že jednou – pokud půjde vše, jak má – bude trénovat i národní mužstvo.
Mladý trenér totiž především ukázal, že má „koule“.
Jeho hlavním počinem bylo nečekané složení základní jedenáctky a především jejího srdce. Záložní formace hrála ve složení, které asi nikdo nepředpokládal. Na lavičce zůstal Josef Hušbauer, zimní posila z Liberce Petr Ševčík, slovenská hvězda Miroslav Stoch.
Místo nich se dostali do hry mladíček Alex Král, novic z Jablonce Lukáš Masopust a čahoun z Pobřeží slonoviny Ibrahim Traoré.
Přitom druzí dva nezasáhli na jaře do jediného utkání. Traoré dokonce při lize seděl na tribuně, nedostal se ani mezi náhradníky. Jenže v Genku dal vítězný gól... Masopust pak pomohl především v defenzivě.
Dvacetiletý Král zatím sbíral starty po minutách, až v neděli v Plzni naskočil na druhý poločas a ukázal, že není důvod obávat se jeho malých zkušeností. Rovněž v Belgii byl perfektní.
„Neriskovali jsme vůbec, dělali jsem to nejlepší, abychom zápas zvládli,“ přesvědčoval Trpišovský.
Druhá část výpovědi platí, první tolik ne. Vždyť Traoré hrál ostrý zápas naposledy v prosinci, Masopust dokonce na začátku listopadu. Pak už kvůli zranění Jablonci nepomáhal a v zimě se přesunul do Edenu.
„Teď už můžu říct, že klíč byl v pokrytí Malinovského s Pozuelem. Obětovali jsem tři hráče, u kterých jsme věřili, že je vyřadí ze hry a naběhají šestnáct kilometrů. Ibra Traoré odehrál skvělé zápasy v Kodani i Petrohradu, vypadal navíc na tréninku výborně. Zvažovali jsme ho už před Plzní, pak jsme toho trochu litovali. No, trochu... Spíš hodně. Na Genk jsme zkrátka vybrali ty, kteří mají energii, a vyšlo nám to,“ vysvětloval Trpišovský.
Právě kvůli pohybu zůstal na lavičce Hušbauer. Nedostalo se ani na Ševčíka, který v přípravě válel, ale první jarní duely mu tolik nevyšly.
Jiným případem byl Stoch. Slovák zůstal na lavičce jako skrytá zbraň hromadného ničení. I to Trpišovskému vyšlo. Když přišel prťavý záložník na trávník, během pár minut nahrál na dva góly. To bylo střídání jak z Brücknerovy učebnice.
Trpišovský na velkého trenéra v Belgii dal vzpomenout.
Fotogalerie |