Evropa zaspala, měla se inspirovat v Perském zálivu, říká arabista Pelikán

Arabista Petr Pelikán | foto: iDNES.cz

Že si s migrační vlnou Evropská unie ukrojila mnohem větší krajíc, než může „sežvýkat“ bez toho, aby si vylámala zuby, už si začínají uvědomovat i její čelní představitelé. Vrásky na čele jim ale přibyly i proto, že byli slepí k obyčejným, zato velmi efektivním a účinným opatřením, která mohla živelnému přílivu migrantů do Evropy zabránit.

Pokud migrantům chybí loajalita k evropské kultuře a hodnotám, mají se snad vracet zpátky do zemí původu? „To už teď právě nejde. Jakmile jsme jim dali občanství, trvalé pobyty, tak už se jich zákonnou cestou, podle těch norem, které tady vládnou, nemůžeme dost dobře zbavit,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 arabista Petr Pelikán.



„Myslím, že ten model, který měl být nastolen, měl být spíše, jako je třeba v Perském zálivu: Přijeďte pracovat. Vydělejte si peníze, ale nemůžete se usazovat natrvalo,“ poznamenal dále. Země jako třeba Spojené arabské emiráty v čele s Dubají jsou na ekonomických migrantech životně závislé. Bez přistěhovalců z celého světa, ať už jde o stavební dělníky z Pákistánu, nebo „mozky“ z Austrálie a Nového Zélandu, by tu naleštěné mrakodrapy nebo umělé palmové ostrovy jen těžko postavili.

O občanství a všech výhodách, které z toho plynou, si ale všichni mohou nechat jen zdát. A berou to jako hotovou věc. Přistěhovalci tu mohou spokojeně žít dlouhá léta, jen se musí rozloučit s představou, že po světě budou cestovat s pasem Spojených arabských emirátů.

Pelikán navíc upozornil i na další významný fakt, který s migranty proudícími do Evropy souvisí. „Velkou roli sehrálo fungování internetu a sociálních sítí. Posílají se fotografie, posílají se informace a pozdravy blízkým, jak se jim tady v Evropě daří. V tomto prostředí se hodně pohybuji. Skutečně rozvoj a dostupnost internetových komunikátorů je faktor, bez kterého by se migrace nikdy nedala do takového pohybu,“ říká.

Migranti tapetují sociální sítě fotkami z nové domoviny a lákají sem další krajany a příbuzné, evropské hodnoty si ale příliš neoblíbili. 

„Oni si v cizím prostředí dělají své komunity. Vlastně usilují o to, aby se dostali někam pryč, kde je život snazší a bohatší. Ale nechtějí žít tím způsobem života, kterým žije tamní společnost. Všichni chtějí do Německa nebo do Švédska, kde ale nechtějí žít jako Švédové. Což ani moc dobře nejde, a tak vytváří své komunity. Žijí svým způsobem života, jak žili ve svých domovinách,“ dodává Pelikán s tím, že i když se může zdát, že jsou už asimilovaní a sžití s novým prostředím a domovem, téměř vždy dají přednost původním vazbám a zvyklostem.

Fotogalerie





Komentáře