Prostřeno sice vyhrál Pohlreich, ale diváci si zamilovali Vietnamce a Itala. Přímo boží byl Sapík

Je pravda, že Pohlreich nikomu nic nedá zadarmo a podle divácké kritiky byl tím největším rýpalem celého týdne. Zbytečné, ozývaly se hlasy, v každém díle si na konkurenčních kuchařích něco našel. „Všechno ví nejlíp na světě a poučuje Itala o jeho domácí kuchyni,“ zněl například jeden z komentářů.

Přitom „Ital“ byl jedním z největších překvapení pořadu. Gianfranco Coizza si otevřel restauraci v Praze pouhé dva týdny před celostátní karanténou, nicméně o co méně se o ní do této doby vědělo, o to více byli v šoku nejen kuchaři, ale i diváci.

Dolní Chabry, kde restaurace A posto sídlí, jsou pro kovaného Pražáka vesnice. Nicméně pravda je, že zástavba se rozšiřuje, brzy tak bude přidružený okraj brán jako běžná součást města. 

„Na Staromáku bych byl osmdesátý, tady jsem první,“ hájil Coizza myšlenku, že otevřít si luxusní tratorii na sídlišti má svůj smysl. Pohlreich pochválil jeho rozhodnutí a i jemu zůstaly z interiéru oči navrch hlavy.

Ohromení šéfkuchaři procházeli velkým a nádherně zařízeným prostorem, podivovali se rozlehlé terase a útulnému zařízení,

I Zdeněk Pohlreich nepokrytě záviděl a je pravda, že Coizza si lepší reklamu pro svůj podnik, který skončil dříve, než začal, ani nemohl přát.

Jeho italské menu bavilo i nudilo zároveň, zejména hlavní chod mořský ďas na rajčatech mlsné jazýčky zrovna neukojil, ale zrovna v ten moment se ukázalo, že kolegové z jedné branže se sice mohou kritizovat, ale taky záleží na tom, kdo jak dlouho co dělá. Nejlepší v tomto byli kuchaři Jaroslav Sapík a Václav Frič, dva bodří mistři řemesla, kteří chápali, že by měli mít hlavu otevřenou a nerovnat se s lidmi, kteří v tomto oboru zrovna začínají.

Ostatně Sapík se stal největším zlatíčkem této řady Prostřena, na nikoho neřekl křivého slova, a když už kritizoval, jeho kritika byla rada, ne urážka, tak jak to Pohlreich občas umí. Sapík, kovaný propagátor české kuchyně, se nebál přiznat, že něco neví nebo neumí, nezná a nechá se poučit nebo překvapit neobvyklými kombinacemi.

Khanh Ta ve své kuchyni

„Kdyby mi někdo před dvaceti lety řekl, že budu jíst bůček s melounem, dal bych mu pěstí,“ řekl Sapík vietnamskému kuchaři, jenž vede se svým bratrem restauraci Taro s konceptem otevřené kuchyně před hosty, aby poté jeho jídlo vynesl do nebes.

Zatímco ostatní trochu remcali, že jim Khanh Ta připravil menu bez alkoholického pití, nejvíce pak samozřejmě Zdeněk Pohlreich, Sapík tento nápad bez diskuze ocenil jako něco zajímavého, nového a chuťově nápaditého. Nealkoholické párování přejmenoval na snoubení nápojů a zrovna u Sapíka by si jeden myslel, že takovému člověku nebude nic po chuti. Nikoliv proto, že by byl mrzout, ale kvůli tomu, jak moc se Sapík za život nadřel, co všechno si vypracoval, vyvařil a také že v oboru je třeba mít ostré lokty.

Ovšem nikoliv, přátelský a ke všemu přístupný Sapík spolu s Václavem Fričem plnili role těch životem povznesených profesionálů, kteří vědí, že je těžko může někdo ohrozit na jménu, proto mohou přát i jiným a povzbuzovat ty mladší, aby se nenechali odradit.

Gianfranco Coizza ve své nádherné tratorii

„Hlavní je mít koncept a vědět, co děláte,“ pochvaloval si své konkurenty Frič, jelikož Ta a Coizza se uvádějí do světa gastronomie a celá trať k uběhnutí je teprve před nimi.

I sami diváci se shodují na tom, že Prostřeno je konečně takové, jaké by mělo být, a že nebýt někdy zbytečné kritiky Zdeňka Pohlreicha, i tak by se jednalo o napínavou soutěž, aniž by tam někdo strhával body. Stačí jen koukat pod ruce lidem, kteří ovládají svůj obor, a vyměňovat si názory je daleko přínosnější i pro diváky, kteří se bezděky u televize naučí něco nového.

Jaroslav Sapík si vyzkoušel i thajský box. Khanh Ta si myslel, že Sapíkovi se do toho nebude chtít, ale i tímto tento profík dokázal překvapit. Nebránil se ničemu.

Zdeněk Pohlreich sice vyhrál, podle ostatních kuchařů samozřejmě zaslouženě, protože na jeho menu v restauraci Divinis nemohli najít jedinou chybu, ale právě proto, že dva nejmladší členové týmu, kteří se profesnímu světu teprve představují, dělali chyby a byli o to nervóznější, jim divácké srdce o to víc přálo, jelikož není nic lepšího než sledovat člověka se snažit udělat vše co nejlepší.

A dobře pro ně, že zrovna taková kapacita jako Sapík svým nadhledem moudrého člověka znalého života a řehole se v pořadu postavil do role toho, kdo se zrovna od nich nechá provést novými věcmi a srdečně přizná, že dokonce i ohromit.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii