Pondělí 28. září 2020, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    Šéfkuchaři z Prostřena otevřeli perfektní téma: Zpovykané Čechy v restauracích, kteří si hrají na alergie

    Prostřeno, které právě tento týden probíhá na Primě, konečně ukazuje, jak by měl podobný pořad vypadat. Bez všech těch exotů a neumětelů, kteří se přihlásí do pořadu o vaření a začnou plakat, že nejí to a ono, proto hostiteli strhnou pět bodů. Bez všech těch pokryteckých a povýšených paniček, které se ptají, zda je houska domácí, a nejlépe i ten talíř, z něhož jedí. Konečně je krása dívat se na lidi, kteří umí vařit, vědí, jak se má vařit, a vědí, jak sestavit menu, aby z toho nevylezlo „pejsek a kočička vařili dort“. Divák se dočká nejenže umění v praxi, ale hlavně si z toho odnese pár mouder. Jako například když pětice šéfkuchařů začala u Sapíkova stolu řešit dnešní ufňukanou módu „jídlo zabíjí“.

    Zdeněk Pohlreich, Jaroslav Sapík, Václav Frič, Khanh Ta a Gianfranco Coizza, to je pětice šéfkuchařů, která se tento týden sešla v primáckém pořadu Prostřeno, který se točil v létě, kdy hospody a restaurace měly kvůli koronakrizi namále. Kromě divácké atraktivity, na niž stanice primárně sázela, je tahle pětka spolu pohromadě zárukou dalšího stupně televizní zábavy, tedy vzdělání.

    Je sice legrace pozorovat v běžném Prostřenu nemehla, která porcují kuře nůžkami na papír nebo se snaží o italskou kuchyni a vylezou z toho špagety s rajčatovou omáčkou, ale člověku se to rychle zají.

    Jako třeba mně. Nejsem pravidelný divák Prostřena zejména kvůli tomu všemu. Nebaví mě žvásty o tom, že někdo nejí deset přísad nebo rovnou celá jídla, nebaví mě zmatené běhání po kuchyni a plácání ingrediencí jedna ke druhé bez ladu a skladu, nebaví mě neustálé dotazy, zda je vše domácí, protože dneska si i hotové přísady můžete koupit v perfektním stavu, a už vůbec mě nebaví kritika soutěžících, protože když amatér hodnotí amatéra, je to pro mě stejné, asi jako když se dva laici baví o teorii strun. Odborný zásah nula, je to jen shluk názorů ve stylu „jak to děláme my doma“.

    Zvrácená móda novodobých strávníků

    Ovšem na Prostřeno se šéfkuchaři jsem se vyloženě těšila, a přestože nejsme u konce, nenechala jsem si ujít ani jeden díl. Jaká radost je dívat se na někoho, kdo ví, co dělá! A nejen to. K mému potěšení „popelnice“, jak mi doma říkají, protože je jen jedno jídlo na světě (kromě extrému jako smažení pavouci), které nepozřu, jímž je hovězí jazyk, se u stolu středečního Jardy Sapíka začalo řešit téma, se kterým já mám osobně jako milovník jídla velký problém.

    Stravovací zlo.

    Přísadové zlo od mouky po cukr až po tamto maso (dosaďte si sami podle libosti), lepek, nesmyslné alergie a zbytečné komplikace, které jsou v devadesáti procentech případů jen výmyslem zpovykaných strávníků, kteří na všech těch internetech, hipsterské módě a zejména v dámských magazínech čtou „zaručené“ rady o tom, co se má jíst, co se smí jíst a co by se jíst mělo.

    „Polévka je absolutně bezlepková,“ říkal Sapík bezděky několikrát během vaření kapří polévky a otevřel tak debatu, která jistě musí trápit mnoho dnešních kuchařů. „Je tam silný vývar a tolik kapra, že nebylo třeba k zahuštění mouky,“ opakoval dále. Protože když dneska jdete do restaurace, respektive si tam objednáváte stůl, dotaz na vaše alergie je běžná věc, dodal Pohlreich. 

    A to je jen špička ledovce. Nejím to a ono. Jsem alergický na mouku, rajčata, špargl, ono koření, jiné koření, jsem vegetarián nebo vegan, nejím vepřové, nejím brambory a jiné přílohy kvůli sacharidům, dám si flat white bez kofeinu, ale chci tak i latté, fuj, chlebové krutony na polévku nechci, budu tlustá. A jak Pohlreich dodává, většina z toho nejsou ve skutečnosti ani alergie, je to jen požadavek navíc.

    My chápeme zdravotní důvody, ale dalších sto lidí toho zneužívá

    Že je někdo na dietě nebo nejí maso z rozličných důvodů, to je dnes už samozřejmostí a s tím restaurace počítají. Ale jak říkal u Sapíkova stolu Václav Frič, my chápeme, že někdo má stravovací omezení kvůli svému zdraví, ale takový člověk je ve skutečnosti jeden z milionu. Ostatní jsou jen výmysly a dalších sto toho jen zneužívá, dodává Frič. A proč, položil řečnickou otázku, se tedy hrnou k nám, k lidem, co děláme typizovanou kuchyni, například českou, a nejdou si se svými padesáti požadavky do vegan/bio/low carb/matcha bistra? Ať chodí tam!

    Žádný kuchař v hospodě nemá čas otravovat se v plném provozu s vašimi nároky, to je prostě fakt. Jednou je jídelníček nějak sestaven, EU si vymohla dávat ke každému jídlu seznam alergenů, to vám musí stačit. Když si dáte líčka, dostanete k nim bramborovou přílohu, protože „na olivovém oleji grilovaná bílá zelenina“ se k nim prostě nehodí. Když jdete k Italům, musíte počítat s tím, že vaše těstoviny budou mít sacharidy, protože bez nich to není pasta. Když si dáte foie gras, tedy husí jatýrka, musíte počítat s tím, že by měla být poprášená moukou, protože tak se to dělá, žádná „bezlepková dietní hipsterská dámičkovská“ verze zkrátka neexistuje.

    „Když to tak dneska uděláš, už s tím máš problém,“ říká v pořadu Jaroslav Sapík. „Host ti řekne: Je tam mouka? Tak to já už nechci,“ kroutí hlavou nad dnešní stravovací kulturou.

    Již zkombinované jídlo desetkrát jinak

    „Je fakt, že se z toho stal všeobecný problém,“ míní Pohlreich. „Nevím, jak to ti lidé dělali dřív. Chápu medicínské důvody, ale mám pocit, že spousta lidí to má dneska tak, že si někde přečetli, že někdo v Hollywoodu vypadá skvěle proto, že jí bezlepkově,“ dodává.

    Mladý vietnamský kuchař Khanh Ta s nimi souhlasí. „Mouka by se samozřejmě neměla dávat všude, ale pokud to jídlo na mouce stojí, nedá se s tím nic dělat,“ doplňuje.

    Šéfovat kuchyni je řehole a mít svůj vlastní podnik dost často znamená krok do neznáma s riskem vlastního živobytí. Prostřeno, které nám tento týden TV Prima nabízí, by tak mělo trknout do hlavy všechny jídelní ofrňovače, aby se ráčili přesunout tam, kde mají na jejich speciální požadavky uzpůsobené menu, a přestali obtěžovat zaměstnané kuchaře typizovaných hospod, zejména těch uzpůsobených na českou stravu, desítkami změn.

    Skutečně není nic otravnějšího i pro samotné hosty, když si někde objednáváte a jeden z vás tam začne při objednávce zdecimovanému číšníkovi měnit celé jídlo.

    Fotogalerie

    Sundej vlajku, nebo ti vypálíme dům. Agresivita demonstrantů v USA roste

    Premium Demonstrace proti policejní brutalitě, jak to nazývají protestující i média, začínají být docela brutální i vůči...

    Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

    Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

    Prodlužte životnost filtru pevných částic. Stačí pár jednoduchých kroků

    Premium Výměna filtru pevných částic stojí desítky tisíc korun, jeho čištění a renovace pět až patnáct tisíc korun. Těmto...

    Komentáře

    Mohlo by vás zajímat

    Vezmeme vás na titulní stranu
    Pondělí 28. září 2020, Den české státnosti
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz