Sabina Laurinová
„Nástup do první třídy byl plný očekávání. Myslím, že jsem na sobě měla džínovou sukni s laclem a červeno-černou aktovku. Určitě na ní bylo nějaké zvíře, ale jaké? To už si nepamatuji. Byla jsem ostříhaná na kluka a doprovázeli mě rodiče, ale my děti jsme se všechny znaly, protože jsme všichni vyrůstali v Praze – Podolí, kde byly tři domy a veliká zahrada. Takže nejenom do školky, ale i do školy jsme všechny děti nastupovaly spolu,“ zavzpomínala herečka.
„Byla jsem divoké dítě, ostatně to dokazuje i moje sádra na ruce, a vydrželo mi to dodnes. Myslím, že onen první den mám dokonce zdokumentovaný. Tatínek mě točil na osmičku kameru, takže ta relikvie někde existuje. Seděla jsem s jednou holčičkou, dvojice Laurinová a Klementová přišla až ve třetí třídě, když jsem přestoupila na jazykovou školu. Ale tady se mnou byl ještě on – František, seděl za mnou v lavici. Moje první láska ze školky a náš vztah se prodloužil až do druhé třídy,“ doplnila.