Zdeněk Vocásek, dnes Navrátil, poslal dopis z vězení paní Pavlíně Pavlíčkové. Poprosil ji, aby zajistila jeho zveřejnění. V prvním díle jsme vám přinesli tu část psaní, ve které Vocásek vůbec poprvé otevřeně popisuje obě vraždy. Této pasáži předchází také příběh jeho dětství v rodině světských, které rozhodně nebylo procházkou růžovým sadem.
Zdeněk Vocásek své řádění z roku 1987 nijak nepopírá. Otevřeně se přiznává, že je pachatelem dvou vražd a že se mu o tom nemluví vůbec jednoduše. Je ale přesvědčen, že svoje si odseděl. Prý už jen proto, že původně mu byl trest z oprátky změněn na pětadvacet let, a teprve až poté, po změnách v zákoně, na doživotí.
Uvažuje o tom, že napíše na Hrad s prosbou o milost, zároveň si je ale prý vědom, že „člověk jako on tam nikoho zajímat nebude“.
Zdeněk Vocásek za mřížemi
Ve druhém díle z dopisu Zdeňka Vocáska vám přinášíme jeho vlastní pohled na to, co jeho „kariéře“ recidivisty, kdy byl pětkrát trestán a pak definitivně uvězněn za dvě vraždy, předcházelo. Tedy na jeho život na svobodě.
