Fotogalerie |
Patříte mezi ty, kteří jsou nespokojení se svojí prací? Pro které je každodenní cesta do zaměstnání a následný pobyt tam stresující? Pak vám nejspíše návrh poslední novely zákoníku práce bude připadat jako zázrak spadlý z nebe.
Neradujte se ale předčasně.
Jak informovaly Hospodářské noviny, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová přišla s návrhem, který by zaměstnavatelům ukládal povinnost přecházet stresovým situacím na pracovišti a vytváření stresu u zaměstnanců by jim pod sankcí zakazoval.
Na ministerstvu bohužel ale nikoho nenapadlo, že napsat něco do zákona k dosažení výsledku nestačí.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se svým návrhem narazila na odpor podnikatelů, kteří mají zaměstnance i pravidové opozice. Podle nich je návrh zbytečný.
Nejzásadnějším problémem kritizovaného návrhu je to, že vlastně nikdo neví, jak by se zákaz stresu měl vlastně realizovat.
Představu nemají nejen zaměstanvatelé, ale co je horší, ani autoři návrhu na ministerstvu. Bizarní situace budí dojem, že s novelou zákona se na ministerstvu práce objeví kouzelný proutek, jehož mávnutím se vše vyřeší a stres na pracovišti bude minulostí.
O tom, že zaměstnavatelé by neměli cíleně stresovat zaměstnance nikdo nepochybuje. Buhužel, jedna věta v zákoně situaci neřeší.
Proti návrhu novely se bouří zaměstnavatelé i pravicová opozice.
Novelu považují za projev zbytečného socialismu, který jen vytvoří prostor pro další obtěžující kontroly a dá nepokojeným zaměstnacům možnost šikanovat zaměstnavatele.
Ani to, jak by měly probíhat kontroly a co přesně by vlastně měly posuzovat není zatím známo.
Lékaři zažívají stres v práci prakticky neustále. Jedinou cestou jak docílit toho, aby ve stresu nebyli nikdy, by bylo zakázat pacienty.
Podle opozice by se schválením novely nepřibylo spokojených zaměstnanců, ale naopak by přibylo nespokojených, kteří by zahltily soudy nesmyslnými spory a návrhy na odškodnění.
Návrhu je zároveň vytýkáno, že povolání jako například lékaři, policisté nebo hasiči jsou stresu vystaveni prakticky neustále a bohužel na tom ani s nejlepším možným zájmem zákonodárců nelze nic změnit.
