Psychologický profil střelce z filozofické fakulty naznačuje, že mohl trpět neléčenou psychickou poruchou. Kdyby jej mohli lékaři prohlédnout, zřejmě by podle odborníků našli pozůstatky nějakého trauma, vrah mohl být v dětství například šikanovaný anebo týraný. Je možné, že podobné skutečnosti ještě vyjdou najevo.
Fakt, že čtyřiadvacetiletý David K. dokázal s největší pravděpodobností zastřelit dvouměsíční miminko v Klánovickém lese, které mu nemohlo být svědkem, ukazuje na vrahovu naprostou chladnokrevnost. Střelec z fakulty měl povolení na osm zbraní. Jak získal zbrojní průkaz? Jeho získání není podmíněno psychotesty, ale na jeho psychologický stav by měl upozornit jeho lékař, jehož razítko občan k vystavení zbrojního průkazu potřebuje. Je to tedy zřejmě systémová chyba v pravidelném monitorování držitelů průkazů, která je navíc umocněna tím, že střelec si během pouhého půl roku zaregistroval sedm zbraní včetně automatické útočné zbraně a nikdo na to nereagoval.
Psychotesty se skládají ze tří částí, dvou písemných testů a jednoho pohovoru s psychologem, během kterého se rozebírají odpovědi v testu. K získání průkazu je dále potřeba prohlídka u obvodního lékaře, která zkoumá celkovou anamnézu pacienta, to s čím se léčil v minulosti či kvalitu zraku.
„Když člověk psychotesty udělá, tak to nevylučuje, že se tam psychická porucha nemůže objevit časem. Psychotesty eliminují lidi v době žádosti o průkaz. Psychotesty mohou mít až tři části. Za prvé je to výkonový test, za druhé osobnostní test a poté je ještě prováděn pohovor s psychologem,“ popsal pro Expres psycholog PhDr. Jiří O.
„Při pohovoru psycholog probírá s dotyčným člověkem jeho odpovědi z předchozího písemného testu. Člověk musí absolvovat i zdravotní vyšetření u obvodního lékaře, kde se kontroluje především lékařská anamnéza člověka. Některé skupiny mají v polovině platnosti průkazu povinné další lékařské zdravotní vyšetření u obvodního lékaře,“ dodává psycholog.
Existují ovšem psychické nemoci, které se testy odhalí hůře anebo které se mohou rozvinout v průběhu života, tedy příkladně až poté, co jedinec testy podstoupí. Pokud se navíc předtím u psychologa ani u psychiatra nikdy neléčil a neměl problémy se zákonem, žil alespoň na papíře život spořádaného občana.
Z americké studie ministerstva školství (USA je přímo semeništěm školních střelců) vyplývá, že 41% procent pachatelů má paradoxně výborné studijní výsledky. I to je charakteristikou českého střelce. 63% střelců navíc nevykazuje žádné problémy s chováním ve škole. 44 procentům pachatelů se ovšem před útokem zhorší studijní výsledky.
81% pachatelů také o záměru spáchat trestný čin řekne alespoň jedné osobě ze svého okolí, většinou rodině anebo blízkému příteli. Motivem bývá podle této studie z většiny pomsta, střelec bývá navíc zpravidla připraven během masakru zemřít, jen těžko se tak s ním dá smlouvat.
Fotogalerie |
