Profesor Tomáš Halík sám sebe vidí jako člověka, který nazírá problémy z prorocko-kritického a filozofického úhlu pohledu, což mnoha lidem není po chuti. Například hradní mluvčí Ovčáček rád opakuje, že se Halík telefonicky radí přímo s peklem.
„Je zde v této společnosti část lidí, kteří nenávidí intelektuály, katolíky, Pražáky, bývalé disidenty, lidi spojené s Václavem Havlem, proevropské lidi, ty, kteří nejsou podělaní z uprchlíků, a já jsem tohle všechno dohromady. Člověk, který zosobňuje všechny tyto stíny. Jsem strašně dobrý terč pro takové lidi, ale to je jejich problém,“ řekl na to téma Tomáš Halík v internetovém pořadu Štrunc! Podle něj Ovčáček a spol. jsou představiteli právě takové skupiny, co výše jmenované nenávidí.
Jako nebezpečný jev našich dní vnímá nositel Templetonovy ceny zjednodušující manýry našich politiků, které oslovují masu. „Vidím tady nárůst populismu, což vidím jako největší nemoc naší doby. Pan exprezident Klaus se nyní přihlásil k tomu, že si dobře rozumí s populisty. Populismus je něco, z čeho se kdysi zrodil nacismus, fašismus, bolševismus, a tady se připravuje něco podobného. Já to největší nebezpečí nevidím v kontroverzních špatných divadelních hrách, ale v touze mít jednoduché odpovědi na složité otázky. Povzbuzovat ty prvoplánové emocionální reakce, nedávat lidem prostor, aby kriticky mysleli,“ říká Halík.
Kněz varuje před takovými politiky, kteří se pokouší mluvit za ostatní. „Lid neexistuje. Existují lidé. Jakmile se někdo snaží mluvit jménem lidu, dávejme si na něho bacha. Ať mluví za sebe, za svoji skupinu. Něco jiného je osoba, kde jsou lidé jako osoby a kde jsou jako dav. Jakmile je člověk součástí davu, lidu, tak ztrácí tu svoji osobitost.“
Elity společnosti prý nejsou nadávka, ale sociologický termín. „Jsou to lidé, kteří mají co říct a kterých bychom si měli vážit a naslouchat jim. Dnes vidíme nenávist vůči elitám, ten tekutý hněv toho lidu, davu.“
„Církevní restituce jsou také populismus. Jsem na to téma alergický. Tahle náhrada škod prospěla státu a uškodila církvím. Stát se zbavil břímě majetku a teď už se ukazuje, jaká je to pro církev zátěž. Ke zdanění církevních restitucí nedojde, to bychom přestali být právním státem. Církve by to daly k Ústavnímu soudu, potom k bruselskému a vyhrají to,“ odmítá možnost zdanění navráceného majetku.
Lidé si prý myslí, že navrácené peníze jdou na požitky prelátů, ale platy duchovních jsou hluboce pod průměrem. Peníze jdou podle Halíka především na opravu památek. „Potom někteří křičí, jak se budou mít dobře ti preláti, vezmeme jim to! Tak ať si zakřičí, tím nic nesvedou. Myslím, že i ti politici, kteří volají po zdanění restitucí, vědí, že to nevyjde. Jenom prostě budou hrdinové v očích lidí, kteří to takhle primitivně vidí. To je krásný příklad populismu.“
„Člověk, který stojí proti většině, musí počítat s tím, že bude nenáviděn a napadán. Možná ho jednou nějaký blázen zastřelí, s tím musí počítat,“ říká a zmiňuje příklady, kdy mu bylo vyhrožováno smrtí. Nicméně říká, že je v rukou božích a vidí vše s nadhledem.
„Představte si: Zavražděn u oltáře, to je na svatořečení, mučednictví. To by byla nejkratší cesta do nebe, co bych si mohl přát. Ale ještě mám co říct, to není návod,“ uzavírá duchovní.
Fotogalerie |
