Ruský mocipán tuto žádost přednesl v dopise zaslaném horní komoře parlamentu, který byl doručen během slyšení, jehož cílem bylo formálně uznat jeho rozkaz vyslat vojáky do separatistických východních oblastí Ukrajiny.
Stalo se to poté, co šéf Kremlu v pondělí uznal nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a následně tam vyslal ruské jednotky. Putin požaduje demilitarizaci Ukrajiny a chce, aby se sama zřekla možného členství v NATO.
Putin dnes na tiskové konferenci na obhajobu svého rozhodnutí vyvolal obavy, že se chystá zinscenovat zábor území na východě Ukrajiny, když prohlásil, že jeho „mírová“ mise se bude týkat celé Doněcké a Luhanské oblasti včetně oblastí držených Ukrajinou. Rusko má na hranicích stále shromážděno přibližně 190 000 vojáků.
Prezident Putin v pondělí večer nařídil armádě, aby v obou separatistických regionech zahájila „mírovou misi“.
„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice.
Tamní obyvatelé budou moci mít ruské občanství a jako měna na území obou entit se předpokládá ruský rubl. Putin řekl, že Rusko uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami, tedy zahrnujícími celou Doněckou a Luhanskou oblast. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev.
Putin speaking now: he says Russia has recognized the separatist's claim to the whole Donbas. This is as close as you can get to declaring war. https://t.co/gfKWg41rDo
Předpokládá se, že do povstaleckých oblastí v Doněcku a Luhansku se nyní přesunulo více než 10 000 ruských vojáků, přičemž videa ukazují kolony tanků, které se v ranních hodinách pohybují ulicemi. Přibližně 6000 vojáků bylo vysláno do Doněcka, 5000 do Luhanska a 1500 do města Horlivka, uvedl zdroj s vazbami na ukrajinskou rozvědku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Moskva pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu.
Západní země zavádějí další protiruské sankce, Evropská unie se na nich shodla dnes v podvečer a zacílila je proti jednotlivcům a subjektům, které podkopávají ukrajinskou suverenitu.
Ruské jednotky manévrují s obrněnými vozidly v bahnitém terénu v ruském Rostově na Donu, poblíž oblastí ovládaných povstalci na východě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, k čemuž vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzkázal, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii. Podle ukrajinského parlamentu rozhodnutí Ruska uznat nezávislost samozvaných útvarů na východě Ukrajiny představuje jednostranné odstoupení Moskvy od mírových dohod, které podepsala.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. Stoltenberg to označil za „nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci“.
Joe Biden
Prezident USA Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech, a Washington se dnes chystá oznámit nové protiruské sankce.
Proti Putinovu „jednostrannému, nepochopitelnému a neoprávněnému jednání“ se ohradil i německý kancléř Olaf Scholz, který zároveň oznámil, že Německo za současné situace neudělí souhlas k provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí lituje.
I have signed an Executive Order to deny Russia the chance to profit from its blatant violations of international law. We are continuing to closely consult with Allies and partners, including Ukraine, on next steps. https://t.co/ZS81ivAPgs
Britský premiér Boris Johnson představil balík sankcí v Dolní sněmovně, postihy míří na pětici ruských bank a na tři bohaté kumpány Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země.
Vladimir Putin dnes na tiskové konferenci obhajoval své rozhodnutí vtrhnout na východní Ukrajinu.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na vyjádření západních zemí řekl, že jejich reakce je očekávaná. Moskva je podle něj na sankce uvalované Západem zvyklá.
„Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti takzvaného ‚potrestání Ruska‘. Už teď nám vyhrožují nejrůznějšími sankcemi,“ řekl Lavrov, podle něhož by Západ uvalil na Rusko sankce „v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní“.
Lavrov zároveň zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání na východní Ukrajině.
Řada zemí si předvolává ruské velvyslance. Na středu je k náměstkovi českého ministra zahraničí předvolán ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij, aby podal vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.
Český premiér Petr Fiala dnes v Poslanecké sněmovně řekl, že uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následná ruská vojenská akce je aktem agrese vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil nechal v sídle horní komory parlamentu vyvěsit ukrajinskou vlajku a řekl, že Senát podpoří veškeré kroky, které povedou k zastavení ruské agrese.
Prezident Miloš Zeman bez dalších komentářů řekl, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení.
Ukrajinský voják
Podél linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojici separatistických republik na východě Ukrajiny, v noci na dnešek pokračovaly střety, z nichž se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinská armáda tvrdí, že při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno.
Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil „ukrajinské sabotéry“ ze smrti tří civilistů, které zabila nálož umístěná u silnice.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na kostely spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro vojenskou invazi.
V souvislosti s krizí kolem Ukrajiny rostou ceny ropy. Dnes se kvůli obavám z narušení dodávek dostaly až do blízkosti 100 dolarů za barel, nejvýše od roku 2014.
Ničivý dopad má současné dění na ukrajinskou hřivnu, která se propadla vůči dolaru nejníže od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu.
Ruští oligarchové kvůli pondělnímu propadu cen akcií přišli za den o majetek v hodnotě asi 8,3 miliardy dolarů (zhruba 178 miliard korun), uvedl server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
Fotogalerie |
