Fotogalerie |
Europoslanec Miloslav Ransdorf se v posledních týdnech dostal do popředí zájmu veřejnosti v souvislosti se svou kauzou zatčení ve švýcarské bance.
Zde se měl pokoušet vybrat neuvěřitelných 350 milionů euro (tedy zhruba 9,5 miliardy korun) pro známého podvodníka Vladimíra Huňka.
Celou záležitost se Ransdorf spolu s dalším aktérem kauzy, Slovákem Peterem Guzmickým, pokoušel vysvětlit na pražské tiskové konferenci. Zde mimo jiné novinářům ukázal rozsudek, který má potvrzovat, že Huněk skutečně zdědil astronomickou částku po své tetě Heleně Husákové - Huňkové.
Do rozsudku samotného však Ransdorf ani Guzmický nikoho z přítomných novinářů nenechali nahlédnout. Expresu se však podařilo získat jeho kopii. Ta ukazuje, že Huněk opravdu měl zdědit po tetě miliony.
Vše je ale poněkud jinak, než říká Ransdorf.
Jeden z rozsudků, který měl dokazovat Huňkovo enormní dědictví, dokazuje to, že ho v roce 2010 kdosi žaloval o 52 900 korun.
Samotný rozsudek se týká Huňkova sporu z roku 2008, kdy si od společnosti Automotive chtěl koupit automobil Dodge Magnum za necelých 600 tisíc korun, ale z koupě nakonec sešlo. Společnost se po Huňkovi dožadovala zaplacení odstupného ve výši 52 900Kč.
Guzmický slibované dokumenty pouze letmo ukázal, novinářům je k nahlédnutí nepředložil, takže zůstává otázkou, co vlastně obsahují.
Může se zdát, že spor o koupi automobilu s milionovým dědictvím nijak nesouvisí, nicméně spojitost nalezneme v odůvodnění rozsudku.
Huněk zde tvrdí, že automobil nekoupil, protože v době, kdy koupi plánoval, očekával, že mu přijdou peníze ze švýcarského dědictví. Ty ale nedorazily, a proto z koupě vycouval.
Helena Husáková-Huňková byla za protistátní činnost odsouzena na doživotí. Přáli jí dokonce trest smrti.
„Žalovaný (Huněk) neobdržel finanční částku, která měla být výsledkem vyřízení dědictví po zemřelé p. Heleně Husákové - Huňkové (tetě žalovaného). V březnu 2008 mu bylo písemně potvrzeno, že finanční částka 44.077.600 EUR z dědictví bude převedena na konto žalovaného, které si nově zřídí,“ píše se v rozsudku.
Huněk tedy měl opravdu dědit miliony euro, jen jich nebylo 350, ale 44.
Vladimír Huněk byl v minulosti několikrát odsouzen za podvody. Stal se obětí jednoho z nich i Ransdorf?
V rozsudku se dále uvádí, že pro převod peněz si Huněk zřídil konto u rakouské banky Bank Austria Creditanstalt ve Vídni, kam měly peníze i v květnu roku 2008 dorazit, jenže k vyplacení nedošlo, protože na účet okamžitě uvalil blokaci švýcarský finanční úřad pro nezaplacení dědické daně.
Ransdorf v průběhu tiskové konference opakoval, proč ve Švýcarsku jednal jako zplnomocněnec Vladimíra Huňka.
Otázkou tedy zůstává, proč vůbec Ransdorf spolu s Guzmickým jeli do švýcarské Kantonalbank v Curychu, když sám Huněk v soudním sporu před sedmi lety tvrdil, že peníze mu již byly převedeny na účet u rakouské banky ve Vídni?
Na začátku tiskové konference byl Ransdorf v dobré náladě a prohlásil, že pravda má veselou tvář.
Druhým faktem zůstává to, že soud pouze konstatuje obsah listin, které mu Huněk předložil.Pakliže předložil jakési německy psané dokumenty tvářící se jako bankovní sdělení, český soud nikterak nezkoumal jejich pravost.
Je tedy možné, že už tehdy byly dokumenty zfalšované a Huněk se jen s jejich pomocí snažil vyvinit se ze zpackané koupě automobilu, což se mu ostatně i povedlo.
Ransdorf žádá Guzmického o vodu.
Záhadou stále zůstává, co vlastně dělal Ransdorf ve Švýcarsku, kde údajně navazoval komunikaci s bankou, když daná banka neměla mít tou dobou s Huňkovým dědictvím již dlouho nic společného a jediným důvodem, proč se k penězům nedostal bylo nezaplacení daní.
