Kdo si pročítal nominace do finále ankety Český slavík Mattoni byl možná překvapen, že mezi stálicemi české populární hudby nalezl hned na dvou místech jméno nové.
Fotogalerie |
Tomáš Ortel se bude ucházet o post jak nejlepšího zpěváka, tak se svou kapelou pojmenovanou dle vlastního příjmení i o post nejlepší hudební skupiny.
Nejedná se však o žádný zázračný talent se zlatem v hrdle, který by dlouhá léta plnil koncertní haly.
Ti, kteří se podivují, že žádnou z písní Tomáše Ortela ani jeho kapely neslyšeli, jsou vlastně šťastnými lidmi.
Ke dvěma nominacím v největší české hudební soutěže totiž Ortel nepotřeboval talent, píli a dlouhá léta na české populární scéně. Vystačil si s rasismem a xenofobií.
Hudebně nepřináší tvorba Tomáše Ortela nic převratného.
Jednoduché hospodské big beatové halekačky však nepotřebují složité aranže, vystačí si s nenávistnými texty.
V nich Ortel otevřeně šíří rasovou a náboženskou nesnášenlivost pod rouškou falešného vlastenectví.
Písně Ortelu nejsou hudbou, která by u posluchačů vzbuzovala dobrou náladu. Texty hlásají nenávist k Romům a v současné době též uprchlíkům a islámu.
Stejně jako například Aleš Brichta nebo Daniel Landa mezi své fanoušky přitahuje Ortel osoby napojené na pravicový extremismus.
Jediná hudební scéna, se kterou má Tomáš Ortel dlouhodobé zkušenosti, je právě hudební scéna napojená na pravicové extremisty.
Skupina Ortel nahrála například hymnu dnes již zakázané ultrapravicové Dělnické straně. Na akcích Dělnické strany byl Tomáš Ortel často k vidění. I dnes se účastní různých protiromských a protiuprchlických demonstrací.
Extremistickou minulost nezapře Tomáš Ortel ani tím, že kromě kapely Ortel zpíval i v otevřeně nacistické kapele Conflict88, přičemž 88 je extremisty používaný akronym pro nacistický pozdrav Heil Hitler.
I fanouškovskou základnu Ortelu mimo jiné tvoří lidé, kteří se na rozdíl od samotného Tomáše Ortela svými sympatiemi k nacismu ani netají.
Na koncertech můžeme potkat různé mladé muže s vyholenými hlavami a nacistickými tetováními. Zdvižené pravice rovněž nejsou výjimkou.
Těžko říci, zda člověk, jehož kariéra spočívá v cíleném vydělávání na šíření strachu a rasismu, si vůbec zaslouží stanout na jednom pódiu s takovými velikány české hudby jako Karel Gott nebo Lucie Bílá.
Zatímco pár skalních fanoušků Ortelu jásá, většina lidí si nechápavě klepe prstem na čelo.