Pokud se u někoho onemocnění covid-19 začíná projevovat, je především na jeho zodpovědnosti, aby svůj stav konzultoval s lékaři a případně byl následně převezen do nemocnice. Zároveň nemocní sdělují lékařům, s kým přišli v posledních dnech do styku a kdo je potenciálně dalším nemocným.
Problém nastává ve chvíli, kdy lidé ani nezjistí, že nemoc mají, celou dobu ji tak mohou ve společnosti šířit. Že takových případů není vůbec málo, potvrdily výzkumy v Londýně.
Vědci analyzovali infekce ze Singapuru a Číny. Odhalili, že zhruba dvě třetiny osob, které se nakazily, onemocněly kvůli lidem, kteří byli naprosto bez příznaků.
To je pro lékaře špatná zpráva, jelikož se ukazuje, že izolace lidí ve chvíli, kdy se jim přitíží nebo začnou pociťovat první příznaky nemoci, nebude tak účinná, jak se původně očekávalo.
„To je jedna z prvních věcí, které jsme se obávali, když se virus začal šířit. Tuhle zprávu jsme rozhodně nechtěli,“ řekl Steven Riley z Královské univerzity v Londýně.
Vědci v Belgii a Nizozemsku dále vypracovávali analýzu toho, jak dlouho průměrně trvá, než se virus dostane z jedné infikované osoby na druhou. Tento údaj je pro lékaře cenný pro odhad rychlosti šíření nemoci covid-19 ve světové populaci.
V Singapuru trvalo průměrně 5,2 dne, než se nemoc rozšířila. V Číně to pak bylo 3,95. Všechno jsou to údaje výrazně pod hranicí 14 dnů, což by měla být horní hranice inkubační doby tohoto koronaviru. Virus tedy přecházel z jednoho člověka na druhého rychleji, než první nakažení vůbec zjistili, že onemocněli.
Mají tedy karantény smysl?
Inkubační doba se uvádí mezi 2–14 dny, takže je skutečně často věcí náhody, zda se podaří dát nemocného do karantény včas.
Jak je zřejmé z údajů, které vědci zveřejnili, data s nimiž pracují, jsou hodně nejasná. Lidé v inkubační době roznesli nemoc mezi další pacienty ve 45 až 84 procentech případů. V Číně to bylo mezi 65 až 87.
Tato čísla tak vyvracejí argumenty některých lidí, kteří říkají: „Já nemocný určitě nejsem, cítím se dobře, nic mi není.“
Pacienty však ve většině případů nakazí právě tito „zdraví“ jedinci.
Jaký význam mají přísné karantény?
„Je nepravděpodobné, že by stačily k tomu, abychom dokázali potlačit ohniska nákazy. Epidemii covid-19 tím asi pod kontrolu nedostaneme. Musíme volit další opatření, jako je třeba společenské distancování,“ říká výzkumná pracovnice Tapiwa Ganyaniová, podle níž se mají lidé v současné době co nejméně setkávat a měli by od sebe držet větší rozestupy.
Světová zdravotnická organizace již výsledky těchto testů obdržela a nyní se čeká na vypracování nového bezpečnostního plánu.
V Německu již navíc mají zkušenosti s pacienty, kteří byli dlouhodobě sledováni a hladina viru v jejich těle začala klesat až ve chvíli, kdy se u nich projevily první příznaky nemoci.
„Když řeknete lidem, aby šli domů, až se začnou cítit nemocní, nemoci se nezbavíte, protože mezitím, než se jim skutečně udělá špatně, roznesou virus dál,“ říká anglický vědec Riley, který izolování nemocných podporuje, současně vyzývá ke zkoumání dalších prostředků, jak lidi před potenciální nákazou uchránit.
Fotogalerie |
