Ropě se přezdívá černé zlato, její hodnota je pro celý svět nevyčíslitelná. Jak je tedy možné, že se cena ropy dostala do záporných čísel, když zároveň tvrdíme, jak důležitá je pro svět? Důvod je jasný: koronavirus.
Šokující čísla vycházejí z ceny ropy ze západního Texasu, označována je jako WTI. Cena spadla o 300 procent ze 17,85 dolaru za barel na minus 37,63 dolaru. Američané mají ropu, ale nikdo ji nechce, což stojí ropné společnosti peníze.
1. Bude propad pokračovat?
Ve světě ropných magnátů se cena černého zlata určuje podle mnoha faktorů. Jedním z hledisek je kvalita, ale o ceně nejvíce rozhoduje trh, tedy poptávka a nabídka.
A právě trh je teď kvůli koronaviru zcela ochromen. Lidé necestují, letadla jsou na zemi a jen tak se zase létat nezačne. Do toho mnoho podniků omezilo svou výrobu, a tak se zrodil fenomén, který nemá obdoby a jemuž se říká přebytečná ropa.
I tak stále platí, že státy ropu potřebují a každý den ji využívají. Sklady a zásoby se nevyprazdňují tak rychle, jak bývá zvykem, a tak není třeba nakupovat novou ropu. To pociťují v Texasu, kde se jim sklady plní ropou, již si nechce nikdo koupit.
„Už není k dispozici žádné volné úložiště, takže cena komodity je skutečně bezcenná. Pokud trh řekne, že barel stojí minus dolar, prodejce vám k barelu ještě dolar přidá, jen aby se ho zbavil,“ vysvětluje bizarní situaci odborník Bob Yawger z New Yorku.
Obchodní smlouvy s ropou se vždy podepisují jen na měsíc a brzy se tak začnou řešit nové, které už budou mít jinou hodnotu. Květen byl, co se týče objednávek, velmi chudý, červen už může být ovlivněn tím, jak svět začne uvolňovat svá bezpečnostní opatření.
Podle odborníků se červnové ceny pohybují někde okolo 20 dolarů za barel.
2. Budou mít Češi levnější benzín?
Odborníci upozorňují, že pád ceny ropy na světových trzích nemá automatické rovnítko mezi cenou benzínu na čerpacích stanicích. Je jasné, že ceny padají, předpokládá se, že stále klesat budou.
Mění se cena benzínu, nafty i leteckého paliva, jenže i zde jsou klíčové podepsané smlouvy, a tak se nedá očekávat, že bude cenovka skákat stejně rychle jako na akciových trzích.
„Průměrné ceny pohonných hmot v nejbližších týdnech poklesnou až o další jednu korunu. Následně by měla přijít stabilizace. Na konci pololetí by se tak průměrná cena měla pohybovat v rozmezí 26 až 27 korun za litr. Samozřejmě u nejlevnějších čerpacích stanic bude možné nadále tankovat za přibližně 23 až 24 koruny za litr,“ řekl ČTK analytik Finlordu Boris Tomčiak.
Pro některé menší čerpací stanice to může být likvidační.
3. Jak to ovlivní aerolinky?
Pro letecké společnosti může být pád ceny ropy částečnou spásou. Finanční příjmy se začínají rovnat nule a krach hrozí mnoha společnostem. Zřídkavé provozní lety budou alespoň o něco levnější. Turismus je prakticky na nule a letecké společnosti se musejí chytat i toho nejmenšího stébla.
Podle chování ekonomického trhu to nevypadá, že by se společnosti měly v dohledné době vracet do normálního stavu.
4. Co se bude dít v Česku?
Česká republika se svými omezeními nevymyká z průměru. Poslední dva až tři měsíce země spotřebovávají jen zhruba třicet procent toho, co byly doposud zvyklé.
V Česku jsou dočasně zavřené některé benzínky ze sítě MOL nebo Free1 Gas. Další se mohou přidávat.
„Pokud některé stanice zkrachují, půjde spíše o drobné malé prodejce než nadnárodní sítě, které mají vybudován lepší systém doprovodného prodeje s vysokou marží a mají tak vytvořený lepší polštář. Ve většině takových krachů nepůjde o zavření prodejny, nýbrž o prodej větší síti. Dojde tedy ke koncentraci na trhu, úplně zavřených pump bude maximálně několik desítek,“ uvedl pro ČTK hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň.
I při nejčernějším scénáři by Češi nemuseli zoufat. Patříme k zemím, kde je pump spíše nadbytek. Zánik několika desítek čerpacích stanic by Česko zvládlo pokrýt.
Fotogalerie |
