Loni se Jaroslav Bašta ucházel o prezidentské křeslo. Už tehdy se propíralo jeho zdraví, signatář Charty 77 ale všechny ujišťoval, že je v pořádku.
Krátce po volbách se ovšem stáhl. A začal dlouhý boj se zákeřnou nemocí. Teď ho Jaroslav Bašta prohrál.
„S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu našeho člena, poslance Jaroslava Bašty, který nás po dlouhé a zákeřně těžké nemoci neočekávaně opustil ve věku 75 let. Česká republika ztrácí osobnost, kterou bude těžké nahradit. Pro hnutí SPD je to obrovská ztráta,“ uvedla mluvčí šéfa hnutí Tomia Okamury Barbora Šťastná.
„Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnohé udělal. Čest jeho památce!“ dodala.
Ještě včera se přitom stal Bašta předmětem plamenné diskuze v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tam do Radima Fialy pálil, proč SPD nesebere Baštovi náhrady, které „využívá“, ačkoliv ve Sněmovně už více než rok nebyl. Novinky.cz totiž předtím přinesly informaci, že celkově už náhrady za dobu nepřítomnosti vyšplhaly na 1,8 milionu korun.
Jaroslav Bašta, Tomio Okamura
„Určitě to není v pořádku. Nepřijde mi to vhodné, ale nevidím možnost, jak bych to mohl s panem poslancem Baštou projednat, a myslím si, že by to nebylo eticky správné,“ řekl Fiala, když reagoval na výtku Hladíka, že by Jaroslav Bašta měl být nahrazen v komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS).
„Samozřejmě o tom (náhradníkovi) jednáme, ale není to tak jednoduché, protože Jaroslav Bašta je velmi vážně nemocný,“ dodal.
Jaroslav Bašta byl český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident, politický vězeň a signatář Charty 77. Vystudoval gymnázium v Žatci, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 poslán do vězení.
Následně pracoval až do pádu komunismu jako dělník a technik. Po sametové revoluci působil mimo jiné ve vedení tajných služeb, v lustrační komisi a zapojil se do politického života. V letech 1998–2000 byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.
V letech 1996–2000 byl poslancem za ČSSD. Mezi lety 2000 a 2010 působil jako český velvyslanec nejprve v Rusku a poté na Ukrajině. V roce 2021 vstoupil do SPD, za kterou se do Poslanecké sněmovny vrátil.
Fotogalerie |
