Pro pochopení souvislostí se musíme vrátit do roku 2020, kdy pod vedením starostky Jany Černochové uzavřela Praha 2 investiční smlouvu, od které očekávala zhodnocení 300 milionů korun ze svých úspor, se společností Carduus. Ta podle obchodního rejstříku vykazovala vysokou ztrátu a její většinový majitel Pavel Bodlák dodnes čelí nepeněžitým exekucím. Případem se mimochodem zabýval i pořad Reportéři ČT. Na případ rovněž upozornil server Motejlek.com, kde se tehdy objevil článek s titulkem Těžko uvěřitelná investice Prahy 2.
V textu bylo konstatováno, že „radnice Prahy 2, letitá pražská bašta ODS vedená starostkou Černochovou, patřila mezi nejbohatší městské části. Již v samotném úvodu článku autor popisuje „nepoučitelnost komunálních politiků“, což se je odůvodněno tím, že „osmi privátním investičním subjektům poslali na zhodnocení 1,85 miliardy, peníze pocházející z prodeje bytů. Z toho 300 milionů putovalo do malé společnosti s minimální historií, což byla výše jmenovaná firma pana Bodláka.
Stejný pan Bodlák je nepřímým majitelem akciovky Tesla. Oficiálně za ní podle rejstříku stojí společnost Tesla Asset, která je dohledatelná ve struktuře holdingu IC Trust. Ten ovládá Bodlák spolu s jistým podnikatelem Hasanem Kuchakovem z Tádžikistánu.
Na ministryni Janu Černochovou je aktuálně upřena pozornost kvůli největší armádní zakázce v historii, před jejímž podpisem stojí. Do Česka by mělo putovat přes 200 švédských bojových vozidel pěchoty CV90, podle původní dohody za 52 miliardy korun. Ještě v březnu mluvčí ministerstva Simona Cigánková ve vyjádření pro server Echo24 slibovala, že se parametry smlouvy nebudou měnit a rekordní suma je konečná. Podle všeho ale resort začal na poslední chvíli uvažovat o tom, že zakázku navýší o dalších 36 obrněných vozů, informují Lidové noviny. Pokud se tak skutečně stane, celková částka by se mohla vyšplhat na 60 miliard korun. Zakázka poutá pozornost, protože ministerstvo kvůli probíhajícím jednáním se švédskou stranou tají detaily.
Teď zpátky k firmě Tesla s vazbou na zmiňovaného Bodláka, jenž má zbrojní divizi a je několik let dodavatelem ministerstva třeba na „Pozáruční servis mikrovlnné sítě Tempo za desítky milionů“. Mohla by se klidně účastnit i v zakázce na švédských obrněnců, neboť jak prohlásila Černochová v rozhovoru na serveru Novinky.cz, licenci na výrobu BVP musí držet stát nebo státní podnik, aby nebyl resort vydíratelný.
Jsou to silná slova? Za co by ji měli zbrojaři vydírat? Nemůže v tom sehrát úlohu třeba pan Bodlák? Představa, že je ministryně obrany ČR vydíratelná, může oprávněně způsobit u někoho zděšení, neboť nejenže probíhá za humny válka, ale podle ústavního závazku mají jít 2 procenta HDP na obranu. Kolik zakázek vyhraje ten skutečně nejlepší dodavatel?
Samé otázky.