Hra, při níž zemřeli dva lidé: Co je geocaching a v čem se liší od chytání pokémonů?

Od roku 2000 ji hrají lidé po celém světě, v Česku si ale větší pozornost vyžádala až nyní. Bohužel horší reklamu si hra geocaching snad ani nemohla přát. V útrobách tunelů pod Motolským potokem zahynula při hledání „kešky“ mladá žena a nepochybně i mladík, jehož tělo policisté zatím neobjevili. Další dva lidé přežili jen zázrakem. O co ve hře jde, jaká nebezpečí skrývá a liší se vůbec nějak od nedávného fenoménu chytání pokémonů?

Sobotní bouřky a přívalové deště si v Praze vyžádaly dva lidské životy. Navíc nechybělo mnoho, aby se počet obětí zdvojnásobil.

V několik kilometrů dlouhých chodbách pod Motolským potokem voda zaplavila čtveřici mladých lidí. Dvěma z nich se jako zázrakem podařilo dostat ven v místech, kde se potok vlévá do Vltavy, a z boje o holý život vyvázli jen s pohmožděninami. Mladá žena to štěstí neměla, policisté ještě ten den večer objevili její tělo pod Jiráskovým mostem. Po tělu dalšího mladíka stále pátrají.

Co přesně zmíněná čtveřice v podzemí pohledávala? Šlo o příznivce celosvětové hry geocaching, kteří se snažili získat cenný skalp v těžko přístupném terénu.

Náročnější hledání pokémonů

Geocaching je označován za hru na pomezí sportu a turistiky. Jeho předmětem je podle zadaných souřadnic najít místo, kde je ukryta tzv. „keška“. 

Laicky řečeno jde o hledání pokladu, „keška“ totiž většinou představuje plastovou krabičku, v níž je ukryt drobný předmět. Ten si hráč může vzít výměnou za to, že do krabičky uloží pro změnu jinou věc, případně se jen zapíše do návštěvní knihy.

„Keška“ většinou obsahuje list pro zapsání jména a předmět, který lze vyměnit za jiný.

Potud hra, která do Česka pronikla už v roce 2001 a má zde jednu z nejsilnějších základen hráčů, až nápadně připomíná nedávný fenomén dospívající generace – mobilní aplikaci Pokémon Go. V ní se hráči pohybovali podle mapy a chytali postavičky z dětského seriálu Pokémon.

Jenže v dalších aspektech se obě hry zásadně liší. Po celém světě existují přibližně tři miliony kešek, rozhodně se ale nepovalují jen tak na ulici a jejich hledání neznamená pouhé krácení si dlouhých chvil. Naopak. 

Spousta „kešek“ je ukryta v přírodě a často v náročném terénu.

Spousta z nich je ukryta na těžko přístupných místech a ve zrádném terénu. Výjimkou nejsou třeba ani skály, po kterých musí hledač vyšplhat, či místa pod vodou, kam se naopak musí potápět. Nebo právě podzemní chodby.

Za smrt jsou zodpovědní sami

Geocaching nemá žádnou zastřešující společnost, která by hru řídila a určovala její pravidla. Kešku může založit každý a sám ji i umístí, poloha pak musí jen projít schválením dobrovolníka, který má zakládání nových kešek v dané oblasti na starost. Za nehody, kterých se za roky existence hry stalo několik, tudíž nikdo nezodpovídá.

Kešky mohou být ukryty kdekoliv.

Každá jednotlivá keška má ovšem na stránkách zabývajících se geocachingem jasné instrukce. Především se jedná o doporučení, jak při hledání v náročném terénu postupovat. Stejně tomu je i u kešky pod Motolským potokem, o níž instrukce hovoří jasně: Před začátkem pátrání si zkontrolovat předpověď počasí.

Záchranáři ve Vltavě hledají tělo muže.

Hledači by se měli do tunelů pod potokem vydat pouze v případě, že nehrozí déšť. Přitom už dlouho dopředu meteorologové varovali před silnými bouřkami a přívalovými dešti. V takovém případě totiž mohou být chodby zaplaveny během několika málo minut, přesně jako v sobotním případě, a lidé v nich mají jen malou šanci uniknout.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 15:20 úterý 9. října 2018. Anketa je uzavřena.

  • 22
  • 20
  • 10
  • 8
  • 8
  • 6