Kosí bratři Bolsonaro a Trump: Plácli si a na Aljašce bude kácení, jaké Země nezažila!

USA a Brazílie. To jsou aktuálně největší nepřátelé lesů. Na paty jim sice šlapou i Rusko a Čína, která od něj dřevo za levný peníz skupuje, jednoznačnými „lesokazy“ se jeví brazilský prezident Jail Bolsonaro a jeho americký protějšek Donald Trump. Jeden zavírá oko nad hořícími pralesy v Amazonii, druhý potají chystá zrušení zákazu těžby v největším pralese mírného pásu.

Zatímco v Jižní Americe hoří pralesy, které zasahují hned do několika států, nejvíc jich lehlo popelem v Brazílii, Donald Trump nelení a ministra zemědělství pověřil, aby v chráněném pralese Tongass National Forest zrušil na ploše 3,8 milionu hektarů zákaz těžby dřeva. 

Pokud to americkému prezidentovi projde, odblokuje kácení na více než polovině rozlohy zmíněného deštného pralesa. Jednalo by se o rozlohu asi poloviny České republiky. Informoval o tom The Washington Post s odvoláním na Trumpův hovor s guvernérem Aljašky Mikem Dunleavym na palubě Air Force One.

Tongass National Forest je největším chráněným lesem na Aljašce. Trumpem iniciovaný krok by v něm umožnil kromě kácení i různé projekty z oblasti další těžby či energetiky. Ani jedno by mu ale rozhodně neprospělo.

Po setkání s Trumpem se republikánský guvernér nechal slyšet, že prezident věří v potenciál Aljašky. „Dělá vše pro to, aby s námi hovořil o našem těžebním i dřevařském průmyslu. O Aljašku má velkou péči,“ pochvaloval si.

Americký prezident jde opačnou cestou než Bill Clinton, který polovinu plochy rezervace Tongass National Forest dal pod zvláštní ochranu, tím zabránil mimo jiné výstavbě silnic. Jeho následovník George W. Bush se omezení pokusil zrušit, zabránil mu v tom ale soud.

Není divu, že se Trump postavil na stranu Jaira Bolsonara, který je nepřímo odpovědný za požáry a kácení v Amazonii. Brazilský prezident podle Trumpa „velmi tvrdě pracuje na amazonských požárech a ve všech ohledech odvádí skvělou práci pro brazilský lid“. Reagoval tak na slovní přestřelku mezi Bolsonarem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Bolsonaro Francii obvinil z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí Brazílie.

„Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ uvedl šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska. 

S velkými požáry se potýká v posledních týdnech i Bolívie, do níž amazonský prales částečně zasahuje. Oheň zničil skoro milion hektarů. Bolivijský prezident Evo Morales, na rozdíl od toho brazilského, mezinárodní pomoc uvítal.

Amazonský deštný prales leží na 5,5 milionu km2 a 60 procent z něj je na území Brazílie. Zasahuje i do Peru, Kolumbie a malou částí i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 18:47 pátek 27. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

  • 50
  • 47
  • 38
  • 36
  • 32
  • 30