Podobně jako před třemi lety Donald Trump byl i Boris Johnson (55) prezentován jako slon v porcelánu, který přece nemůže přesvědčivě zvítězit. Johnson prý nehrál fér, ale jeho voličům to nevadí, protože volí srdcem a na základě falešných argumentů.
Britský volič přitom hlasoval přesně naopak: volil rozumem, pragmatickým zhodnocením situace a hlavně respektem k tomu, co většina před třemi a půl lety odhlasovala veřejnost v lidovém hlasování.
Brexitová kocovina jako mýtus
Motivace britských voličů je možná nepochopitelná pro některé analytiky a redaktory v České televizi nebo jiných médiích. Ve skutečnosti se ale pouze naplnila očekávatelná prognóza příklonu k jasnému favoritovi, který se má o co opřít a zabránit chaosu a dalším průtahům odchodu z EU, což by Brity nadále otrávilo a unavovalo.
Případné druhé referendum by přitom velmi pravděpodobně dopadlo stejně jako to v roce 2016. Uzavření a prosazení příslušné dohody se tak stalo pro většinu Britů směrem, jak zápletku s brexitem dotáhnout do koncovky.
Lídr konzervativců takovou dohodu měl, zcela logicky pro ni po měsících jistého zacyklení potřeboval silnější mandát. A ten mu voliči přesvědčivě dali.
Žádná brexitová kocovina se nekoná.
Ostatní otázky a nové nápady Johnsonova konkurenta Jeremyho Corbyna hrály v těchto volbách zástupnou roli a představovaly spíše nafouknuté bubliny v prostředí sociálních sítí.
Ostatně povolební analýza BBC to vystihuje přesně: „Veškerý ten entuziasmus na sociálních sítích nevedl naprosto nikam.“
Britská veřejnost neměla v těchto volbách náladu řešit daňové experimenty nebo zvýšení podílu státního vlastnictví. V tomto směru se drtivá většina Britů ukázala jako prozíravější a kompetentnější než poměrně radikální ideolog Corbyn i některá média.
To nejhorší, co by Velkou Británii (i státy EU) mohlo potkat, je, že by místo dořešení brexitu musela absolvovat další nekonečné debaty a zabývat se novými nápady a experimenty, které by do vyjednávání zanášeli opoziční labouristé. Co nejméně problémový odchod Velké Británie z EU se tak nyní zásluhou voličů může proměnit ve skutečnost.
Některá média asi čekala zázrak
Pro některá média je drtivé vítězství Borise Johnsona dalším zklamáním. Corbyn představoval naději na druhé referendum o brexitu a překopání všeho, co se za poslední tři roky odehrálo.
Kdo prokázal výdrž a sledoval noční volební odhady i následnou diskuzi na obrazovkách veřejnoprávní ČT, musel mít pocit, že Boris Johnson je strašný packal, celý brexit je jedna velká blamáž a volby skončí minimálně patem.
Dream team České televize ve složení Vostál, Kubal a Řezníček předváděl změny nálady a následně přepadlé tváře: neinformovaní britští voliči asi opět podlehli falši a neměli ty správné informace.
Cože?
Za vše hovoří rozhovor reportéra Michala Kubala s českou zpravodajkou CNN v Londýně. „Musíme si uvědomit, že spousta Britů odmítá brexit, ale zároveň jsou unaveni.“
Nad tím se Kubal zamyslí: „Únava? Není to to, na co sází právě Johnson?”
Opravdu brilantní analýza!
Ostatně výběr expertů, odborníků na Británii a politologů odpovídal celkové úrovni volebního speciálu ČT. Podobný typ hodnocení založený na vlastní dojmologii se stal v ČT oblíbenou metodou. Pak se ale nelze divit, že předpovědi tak zoufale nevycházejí. Ještě máme v živé paměti studio ČT během amerických voleb, kde se do poslední chvíle držely „palečky“ Hillary Clintonové.
Ve skutečnosti bouřlivá volební noc ve Velké Británii vyslala v zásadě pozitivní signál, který dává šanci na řešení i stabilitu. Rozum zvítězil nad ideologií a Boris Johnson ukázal, jakým směrem mohou vést stopy úspěšných lídrů.
Fotogalerie |