Případ napadení a znásilnění dvou žen v Karlových Varech má dvě roviny, o nichž chceme psát, tou první je urážlivě vlažný přístup médií a mlčení odborné veřejnosti, kdy některým vadí konkrétní identifikace útočníka. Novináři z Rozhlasu se sice ubránili Jitce Obzinové, ale i když mají ve Varech svoje zpravodaje, které vy platíte, informaci o „mladém cizinci“ převzali z ČTK, a že by přinesli třeba výpověď svědků z baru nebo rozhovor se starostou města, to jsme se nedočkali.
Zpráva o brutálním napadení dvou žen se krčila někde v rubrice Regiony a nikdo se evidentně nevydal ani na místo, na rozdíl od německých kolegů, kteří to pojali jako zdrcující napadení kousek za hranicemi.
Tak výjimečný případ zločinu, který se u nás odehrál během silvestrovské noci, je příležitostí vyvolat pořádnou celospolečenskou debatu, ale tady se akorát ukazuje, jak se zpráva o dvou zničených životech nehodí do krámu a proč. Protože spolu s tím bychom museli znovu začít mluvit o bezhlavé migraci a zároveň to vyvrací přesvědčení neziskovek a různých organizací o tom, že násilí s nožem v ruce na ulici je jen výjimka, protože podle nich se znásilňuje v manželských ložnicích.
Ani věta o tom, co se stalo, nabídka pomoci rodinám obětí, ani soucitná větička směrem k oběma ženám, nula a nic. Kde jsou všechny ty Konsenty a ženské ligy? Kde jsou ty expertky na násilí na ženách, co chodí do škol vykládat, jak máte správně souložit?
Je to evidentní zavírání očí před klasickým násilím na ulici, protože mnohem zábavnější je mluvit o údajném činu starém dvacet let nebo o tom, jak ženy nechtějí spát se svými muži, protože na ně začínají uplatňovat kolektivní vinu, či vytahovat na oceněné zpěváky jejich staré texty.
Už delší dobu si všímáme toho, že případy znásilnění v podchodech, parcích a na odlehlých ulicích, kdy jsou oběti škrceny a mláceny, se z veřejného prostoru vytrácejí, jako by to vůbec nebylo.
Děje se to proč?
Těmto organizacím jde primárně o to zvyšovat svoji moc, a k tomu jim nebudou sloužit případy, kdy někdo někoho skoro zavraždí, protože většina lidí taková není, ale zaměřují se na běžné chování jako lascivní pohledy, dvojsmyslné narážky a mužskou dominanci, jelikož tady mohou ovládat kontrolu nad lidmi a je to ideální příležitost být se svým kázáním v DVTV, chodit do televize, mluvit o postavení žen ve společnosti a rozbíjet koncept rodiny, jelikož znásilňování se děje v rodinách mezi partnery, a migrant z Afghánistánu s nožem do této představy vůbec nezapadá.
Tento komentář není o tom, že bychom chtěli zpochybňovat násilí bez násilí, ale co nám vadí, je to, že ženské organizace o tom mlčí, to přece musí každého zarazit. Proč mají média problém napsat o Afghánci, že je Afghánec? Nebo o migrantovi, že je migrant, a dokonce i nelegální? A proč to cítíme tak, že brutální znásilnění je jen takové podružné a vlastně jakoby neexistuje?
To, co debatě o násilí ubližuje, je právě tohle bagatelizování násilných napadení a zveličování marginálií typu „policajti si dali obrázek mužské ruky na ženském zadku“, zpěvák složil nějaký text, gynekolog píše brakovou literaturu se sprostými básničkami a moderátor chtěl, aby někdo ukázal tetování lososa, ale vedle toho leží v nemocnici dvě polomrtvé ženy a nikdo se jim nevěnuje. O nějakém souhlasu k sexu se tady mluví dva roky, zatímco na ty dvě ženy z Karlových Varů se zapomnělo už druhý den.
