Koukalová & Konečný: A zavolal někdo i těm dvěma obětem násilí v Karlových Varech?

Případ napadení a znásilnění dvou žen v Karlových Varech má dvě roviny, o nichž chceme psát. Tou první je urážlivě vlažný přístup médií a mlčení odborné veřejnosti, kdy některým vadí konkrétní identifikace útočníka. Novináři z Rozhlasu se sice ubránili Jitce Obzinové, ale i když mají ve Varech svoje zpravodaje, které vy platíte, informaci o „mladém cizinci“ převzali z ČTK. A že by přinesli třeba výpověď svědků z baru nebo rozhovor se starostou města, to jsme se nedočkali. Zpráva o brutálním napadení dvou žen se krčila někde v rubrice Regiony a nikdo se evidentně nevydal ani na místo, na rozdíl od německých kolegů, kteří to pojali jako zdrcující napadení kousek za hranicemi.

Tak výjimečný případ zločinu, který se u nás odehrál během silvestrovské noci, je příležitostí vyvolat pořádnou celospolečenskou debatu, ale tady se akorát ukazuje, jak se zpráva o dvou zničených životech nehodí do krámu a proč. Protože spolu s tím bychom museli znovu začít mluvit o bezhlavé migraci a zároveň to vyvrací přesvědčení neziskovek a různých organizací o tom, že násilí s nožem v ruce na ulici je jen výjimka, protože podle nich se znásilňuje v manželských ložnicích.

Ani věta o tom, co se stalo, nabídka pomoci rodinám obětí, ani soucitná větička směrem k oběma ženám, nula a nic. Kde jsou všechny ty Konsenty a ženské ligy? Kde jsou ty expertky na násilí na ženách, co chodí do škol vykládat, jak máte správně souložit?

Je to evidentní zavírání očí před klasickým násilím na ulici, protože mnohem zábavnější je mluvit o údajném činu starém dvacet let nebo o tom, jak ženy nechtějí spát se svými muži, protože na ně začínají uplatňovat kolektivní vinu, či vytahovat na oceněné zpěváky jejich staré texty.

Už delší dobu si všímáme toho, že případy znásilnění v podchodech, parcích a na odlehlých ulicích, kdy jsou oběti škrceny a mláceny, se z veřejného prostoru vytrácejí, jako by to vůbec nebylo.

Děje se to proč? 

Těmto organizacím jde primárně o to zvyšovat svoji moc, a k tomu jim nebudou sloužit případy, kdy někdo někoho skoro zavraždí, protože většina lidí taková není, ale zaměřují se na běžné chování jako lascivní pohledy, dvojsmyslné narážky a mužskou dominanci, jelikož tady mohou ovládat kontrolu nad lidmi a je to ideální příležitost být se svým kázáním v DVTV, chodit do televize, mluvit o postavení žen ve společnosti a rozbíjet koncept rodiny, jelikož znásilňování se děje v rodinách mezi partnery, a migrant z Afghánistánu s nožem do této představy vůbec nezapadá.

Tento komentář není o tom, že bychom chtěli zpochybňovat násilí bez násilí, ale co nám vadí, je to, že ženské organizace o tom mlčí, to přece musí každého zarazit. Proč mají média problém napsat o Afghánci, že je Afghánec? Nebo o migrantovi, že je migrant, a dokonce i nelegální? A proč to cítíme tak, že brutální znásilnění je jen takové podružné a vlastně jakoby neexistuje?

To, co debatě o násilí ubližuje, je právě tohle bagatelizování násilných napadení a zveličování marginálií typu „policajti si dali obrázek mužské ruky na ženském zadku“, zpěvák složil nějaký text, gynekolog píše brakovou literaturu se sprostými básničkami a moderátor chtěl, aby někdo ukázal tetování lososa, ale vedle toho leží v nemocnici dvě polomrtvé ženy a nikdo se jim nevěnuje. O nějakém souhlasu k sexu se tady mluví dva roky, zatímco na ty dvě ženy z Karlových Varů se zapomnělo už druhý den.

„V tématu sexu a sexuálního násilí, kterému se věnuji nejvíc, jsme si předsevzali napravit současnou definici znásilnění. Cílem je, aby definičním znakem nebylo násilí, ale absence souhlasu,“ píše si na Twitteru Johanna Nejedlová z Konsentu, a dvě holky ležící na chodníku by to asi viděly jinak.

Že má ze své minulosti nějaký zážitek, na němž staví svou práci a svoje jméno, to je nám líto, ale chce měnit zákony, které dopadají na každého z nás, a jakmile začnete sahat do legislativy, už to není legrace. Co když nějaká slečna tohle vytáhne na jejího partnera? Bude stejně bojovná jako dosud?

Tématem není, že chce vyřešit násilí, chce jen vystavit práva žen nad muže a tím získat moc nad společenským chováním, protože pro ženu je přece větší nebezpečí šéf, manžel nebo kolega než to, že odejdete z hospody, byť i v dobré víře, s arabským mladíkem. Tyhle lidi nezajímá mentálně postižená žena znásilněná zřízencem, zmlácená barmanka nebo noční obsluha benzínky, je zajímá šéf spící se svou podřízenou, protože na tom mohou demonstrovat nižší postavení žen. Tím, že to dostávají do společenské debaty, jenom společnost naopak rozdělují, učí ženy brát muže automaticky jako prasata a jdou po krku těm úspěšným, protože s úspěšností se automaticky pojí dravost a dominance.

Dostáváme se do bodu, že jeden vtip s rukama na zadku je více než polomrtvá žena v parku. Ovšem ne z pohledu trestu a viny, ale z pohledu společnosti, která to více řeší a více to v ní rezonuje.

Veřejná debata nasměrovaná těmito lidmi, kteří tvrdí, že jim jde jen o blaho žen, bagatelizuje brutální násilí a téměř vyzmizíkovala klasickou a letitou prevenci. Prostě si nemůžete myslet, že můžete někde trajdat po uličkách vesele ve tři ráno, nebo dokonce jít s někým cizím někam opilá a věřit, že to dobře dopadne. To nebyl ani v nejmenším případ těchto dvou obětí ve Varech, ty jen stihla strašná tragédie, kterou nikdo nemohl nijak předvídat, ale pokaždé když někdo zvedne varovný prst a snaží se zvláště mladým dívkám říct, že by si na sebe měly dávat pozor a zbytečně neriskovat, nastane ryk, že se ženám vykládá, že násilí je jejich vina. Není, ale násilí tu s námi bude vždy a nikam nezmizí, snažit se ochránit by mělo být automatické a nemělo by se stát pocitem viny, že si za to může někdo sám.

Osvěta se přesunula úplně někam jinam a ženy jsou dnes více vyděšené z fotky penisu v telefonu než z toho, že by je na ulici nebo někde za rohem mohl i za bílého dne napadnout agresor.

Policie hledá podezřelého ze znásilnění v Praze, dívku nalákal na natáčení filmu, 8. 12. 2021.

Pražští policisté pátrají po totožnosti muže, který se pokusil znásilnit devětačtyřicetiletou ženu v chodbě panelového domu, 20. 8. 2021.

Policie pátrá po muži podezřelém z pokusu o znásilnění ženy ve vagonu pražského metra, 14. 9. 2021.

Znásilnění v Holešovicích: Policie hledá muže se zrzavými vlasy, zveřejnila video, 11. 7. 2021.

Muž u Českých Budějovic znásilnil mladou ženu, policie pátrá po pachateli, 21. 7. 2021.

Muž se v Praze během hodiny pokusil o dvě znásilnění, hledá ho policie, 27. 8. 2021.

A jak jsme skončili? Podezřelý herec, který měl cosi možná před patnácti lety udělat versus pobodaná žena na jednotce intenzivní péče. Co vás zajímá více?

Když si aktivistky volaly s Markem Ztraceným o sedm let staré písničce, která nás má všechny vybičovat, protože oslavuje „kulturu znásilnění“, napadlo je taky zavolat těm dvěma obětem nebo jejich rodinám?

Na jejich Twitteru jsme o tom nic nečetli.