Ráno jsem vstal a chtěl dokončit tenhle příběh, ale pak přišla zpráva o té tragédii. Hned jsem zavolal ochranku a jel na místo. Starostka Vejprt Jitka Gavdunová byla velice rozrušená, protože o jednoho z těch postižených, který v domově zahynul, se starala i u sebe doma.
Do Vejprt jsem jel hlavně nabídnout pomoc vlády a taky proto, abych zjistil, jaká opatření musíme přijmout, aby se takovým tragédiím dalo v budoucnu předejít. Po mně přijel náměstek hejtmana Martin Klika a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Zasedla bezpečnostní rada kraje, které jsem se zúčastnil, a na ní jsme se domluvili, jak pomůžeme lidem, kteří přežili a teď nemají kde bydlet. Musíme samozřejmě pomoct i s rekonstrukcí budovy.
Dál mě starostka požádala, abychom řešili kompetence ošetřovatelů a nedostatek pracovních sil. Mezi našimi občany totiž zaměstnance nenachází, a tak si vybrala deset uchazečů na Ukrajině. Zatím je ale nemůže využít kvůli administrativě na české straně.
Další problém. Vejprty jsou na hranici s Německem a starostka by si přála možnost přímého kontaktu s hasiči z Německa a ne přes stávající zdlouhavé postupy. Němci tam sice poslali záchranky, ale ne hasiče. Jako první zasahovali dobrovolní hasiči z Vejprt, kteří jsou strašně obětaví. Jak už jsem vám psal na začátku, byli tam do deseti minut od hlášení.
Všechny tyhle věci budeme řešit na vládě a já jsem se starostkou v přímém kontaktu. Komunikace s ní, náměstkem hejtmana i šéfem hasičů je bez problémů. Dobrovolné hasiče je třeba podpořit, protože i když jezdí k zásahům jako teď ti z Vejprt, nemají podmínky jako profesionálové. O tom jsem vám psal už minule.
Musíme zajistit, aby se taková tragédie už nikdy nemohla zopakovat. Zatím to vypadá tak, že v domě nebyla elektrická požární signalizace. Pravděpodobně bude potřeba uzákonit povinnost ji v takových zařízeních mít, není to až tak velká investice.